čtvrtek 24. července 2014

(Nejen) food report z Itálie - část první

Tento příspěvek bude trošku osobnější, takže pokud sem někdo chodí jen pro recepty, rovnou najeďte myší na pravý horní křížek. Abych se alespoň trochu držela foodblogerství, bude to i o jídle ;) Report rozdělím do dvou částí - tato první bude cestovní a o restauracích, které jsme navštívili, a druhá bude o tom, co můžete ukořistit v italských krámech. Ale to až příště.

Na dovolenou jsme se letos vydali již v červnu. Dovolenou před sezónou velmi doporučuji, za bezdětného stavu samozřejmě. Pokud zastáváte aktivní odpočinek, určitě oceníte příjemnější počasí, méně lidí i příznivější ceny za ubytování. Ale pokud je účel vaší dovolené válení u moře a chytání bronzu, není dovolená v červnu zcela ideální... Alespoň v Itálii ne... Den bez mraků jsme měli všeho všudy jeden. Z deseti.

Z Čech jsme vyjeli poněkud nešťastně, asi ve dvě ráno. Někde jsem se chytře dočetla, že kvůli dopravním zácpám je nejlepší vyjet o půlnoci. Plán zněl: o půlnoci. Takže se jelo ve dvě, však to znáte. Problém byl, že jsme si celý den předtím pořádně neodpočinuli a ještě k tomu řídit v noci, nic moc. Všechna ta světla hrozně řezala do unavených očí, dokonce i ty kontrolky svítily nějak jasněji než obvykle. Tak jsme si řízení předávali pomalu co hodinu a byla jsem ráda, že si na místě spolujezdce můžu občas klimbnout. Dojeli jsme k Lagu di Garda asi kolem třetí odpoledne a zhnusili se kolik je tam lidí. Pobyt na Gardě jsme tedy zamítli a jeli k asi patnáct kilometrů vzdálenému Lagu di Tenno. Původně jsem měla v plánu jet k tomuto jezeru pouze na výlet, ale když jsem ho uviděla, bylo jasné, že naše první nocování bude tam. Kemp byl naštěstí kousíček, asi 300 metrů od jezera.
Lago di Tenno

Řeknu vám, Italové jsou hrozně líný. Šest hodin ráno je pro ně půlnoc, nikde ani noha. Toho se dá krásně využít pro ranní aktivity. Ráda si ráno zacvičím a to, že můžu cvičit venku a nikdo na mě blbě nečumí, je k nezaplacení. (On by možná nikdo nečuměl i kdyby tam lidi byli, ale zkuste mi to vymluvit :)) Šla jsem si oběhnout jezero, krásných dva a půl kilometru a poté lehká jóga, všude klid a ticho. Ještě plná endorfínů jsem připravila snídani a hůrá prozkoumávat krajinu. Když jsme vycházeli, ostatní teprve vstávali. Dali jsme si docela slušnou túru po okolních vesničkách a musím přiznat, že terén byl opravdu náročný a doznívající unavenost z cesty tomu nepomáhala. No, nebudu to protahovat, myslela jsem, že se k tomu zpropadenýmu stanu snad nedoplazim. Tak jsme si dali za nekřesťanský peníze pivko a naláda byla hnedka lepší.
No řekněte, neláká to k rannímu proběhnutí?!
Snídaně ještě z domova

Výhled na Lago di Garda
Dovolenkové zásoby granoly :D

Propadák týdne: Verona
Je to ode mě ošklivé, ale Verono, naštvala jsi mě! Už jsem tam jednou byla a je to sice krásné město, ale nic, co bych musela vidět znovu. Zastávku ve Veroně jsem totiž plánovala především z jídelních důvodů. Na happycow.net jsem si zjistila, že je tam podnik La Lanterna, který dělá pizzy s domácí veganskou mozzarrellou. A to jsme přeci museli ochutnat! No, to by nás ale museli pustit dovnitř. Na dveřích se nám vysmívala cedulka s pracovní dobou, na které stálo, že v úterý mají zavřeno. Sice zklamání, ale měla jsem záložní řešení. Nedaleko by měla být restaurace Fata Zucchina, kde by měli mít vše domácí, od chlebů po různé dortíky, z větší části vegan. Dojdem tam a co? Zavřeno. Nevíte, co to mají Italové za blbé zvyky, mít v úterý zavřeno?! Můj poznatek: u restaurací si zjišťujte i otvírací dobu!
Obyčejně s sebou vždy nosím nějakou svačinu. Ale počítala jsem s tím, že se ten den nehorázně přežereme vegan dobrotama, tak jsem logicky neměla nic. Celí hladoví jsme náhodou narazili na bistro, kde měli překvapivě otevřeno. Většina jídel byla veganská a slečna nám velmi ochoně vyjmenovala, co v čem je. Tak jsme si tam dali od káždého na ochutnání - hummus, nějaký slaný koláč a panna cottu ze sójového mléka. Zvláště ta panna cotta byla úžasná! Najedli jsme se jen tak do polosyta a šli na zmrzlinu.
Naše záchrana
 Co se týče zmrzlin v Itálii. Může se stát, že budou mít na výběr i ze sójových alternativ. Ale pokud ne, nezoufejte. Většina jejich sorbetů je jen rozmixované zmrzlé ovoce, ale chce to se zeptat. Do nějakých přidávají i mléko. Také čokoládová zmrzlina bývá vegan, jak nás několikrát ujišťovali. Ale s čokoládovou opatrně, je velmi hutná. Opravdu jak rozehřátá, ale přesto zmrzlá čokoláda. Avšak spolu s osvěžujícím sorbetem je to výborná záležitost!



Montespertoli a kemp
Jelikož jsem člověk, který jede na dovolenou vybaven informacemi, nechyběl mi seznam kempů, které by mohly přicházet v úvahu. Kempů okolo Florencie je sice více, ale asi mě osvítil duch svatý, když jsem do navigace naklapala právě tento. Už ta příjezdová cesta nás dostala. Pro auto sice asi záhul, ale ten výhled! Kemp můžu vřele doporučit. Jmenuje se Cipollatico a je asi 20 kilometrů od Florencie. Je to kempík rodinný, myslím, že maximálně je tam místo tak pro dvacet stanů, takže v sezóně nebude od věci nějaká ta rezervačka. Vládne tam velmi příjemná atmosféra, k dispozici je i bazén, který po návratu z celodenního turistování určitě oceníte. U bazénu ráno nikde nikdo, čehož jsem opět využila na ranní protažení.  Ale ten největší bonus? Olivový olej a víno! Kolem kempu jsou vinice a olivovníky a pán, který kemp vlastní, tyto suroviny zpracovává a vyrábí vlastní víno a olivový olej, vše s certifikací bio. Kousek od kempu se nacházelo městečko Montespertoli, kde má být také jedna veganská restaurace jménem La Fonte. Tu jsme sice našli, ale bylo moc brzy ráno, takže co? Zavřeno. 
Cesta do kempu


Florencie, veganů ráj
Do Florencie jsme se vydali z kempu autobusem. Byli jsme ujišťováni, že lístek si můžeme koupit u řidiče. Když jsme nastoupili do autobusu a řekli, že chceme do Florencie, řidič nám s velmi "příjemným" pohledem a gestikulací Itálii vlastní začal něco vysvětlovat. V Italštině samozřejmě. Když viděl naše tupé obličeje, mávnul rukou a poslal nás si sednout. Na další zastávce na nás přes celý autobus začal něco křičet. Usoudili jsme, že chce, abychom si šli koupit lístek. Trafiku tam ale neměli! Tak sme vlítli do nejbližší kavárny a koupili si lístky tam. Řidič na nás naštěstí počkal, nastoupili jsme, úsměvem jsme se pokusili odvrátit zlobu spolucestujících, že zdržujeme a už si to frčeli směr Florencie. 
Most zlatníků

Florencie je nádherné město. Neopakovatelná atmosféra, ale také spousta turistů. Osobně mám radši menší městečka a vesničky, ale ve Florencii mi ta hromada lidí nijak nevadila. Prohlédli jsme památky, které správný cestovatel musí navštívit a už jsem tasila svoje výpisky s restauracemi a zjímavými podniky.

Jako první jsme navštívili vegetariánskou/vegan/makrobiotickou restauraci Miso di Riso. Pokud budete mít možnost, určitě se tam otočte. Útulný interiér i venkovní zahrádka jako by vás najednou zanesla někam na klidnou samotu. Na chvíli zapomenete, že tam venku je město s téměř čtyřmi sty tisíci obyvateli. Obsluha je velmi milá, na výběr mají kromě denního menu různé čajíky, kafíčka a samozřejmě zákusky. Vzhledem k ranní hodině jsme volili "lehčí" sváču, právě v podobě zákusků. Objednali jsme si vynikající makrobiotický koláč s borůvkami, mrkví a mandlemi, croissant plněný čokoládou a přeslazený čokoládový dortík. Můj favorit byl ten borůvkový, přítel zase více ocenil sladší varianty. Nakonec jsem jim odcizila praktickou mapu eco friendly podniků ve Florencii a konečně jsme zaplatili.



Po dobré svačince jsme se vydali hledat další restauraci, kde jsme měli v plánu obídek. Jmenuje se Dolce Vegan a jestli byste při návštěvě Florencie chtěli ohromit své nevegan přátele, vezměte je sem. Restaurace je spíše takové malé bistro, na stěně mají promítací zařízení a pouští dokumenty o přírodě. Když si vyberete jídlo - a že je z čeho, nahlásíte i své jméno. Ze začátku jsem nechápala proč, ale když později slečna od pultu kníkla moje jméno, bylo nám jasné, že náš oběd je připraven a máme si pro něj dojít. Zvláštní zvyk, ale budiž. Celá restaurace je vedena tématicky, na záchodech narazíte na obrázky zobrazující králíka s mrkví a nápisem "go vegan" a podobně. Na prostírání mají také napsáno spoustu informací, leč jen v italštině, tak nemohu hodnotit. A to nejduležitější - jídlo. Tak zde si budete chrochtat. Vše 100% vegan a bez palmového oleje. V nabídce mají RAW i neRAW pokrmy, různé dortíky, tiramisu, těstoviny, špagety, lasagne, rostlinné sýry, koktejly, saláty, naklíčené luštěniny,... No nebudete vědět, co dřív. Protože jsme už v bříšku nějaký základ měli, dala jsem si salátek s vege sýrem a přítel lasagne. A jako sladkou tečku tiramisu napůl. Sýr v salátu bylo domácí "veganské pecorino" a v životě jsem nejedla nic, co by se tolik podobalo tvrdému smradlavému sýru. Nebýt to tak radikální podnik, vsadila bych se, že mi tam někdo nastrčil normální sýr. Fakt dobrota. Lasagně byly také první liga a tiramisu? Ach... 

Řádně posílení jsme se vydali na Michelangelovu vyhlídku. Cestou jsme narazili na krámek, který prodával různé látkové dárkové předměty s tím, že jste si na ně mohli nechat našít, co chcete. Možná trochu kýč, řeknete si, ale i cetky patří k dovolené. Má volba padla na kuchyňskou zástěru a nechala jsem si na ní napsat, hádejte co. Správně, Éthique. Z mého požadavku - první písmeno zelené a zbytek černý - nebyl pán dvakrát nadšený, ale nakonec mi vyhověl. A tak mám z Florencie krásný suvenýr :)
Výhled na Florencii
Po návratu z Mechelangelovy vyhlídky do centra jsme se zastavili na zmrzku v gelaterii jménem Festival del Gelato. Mimo široké nabídky sorbetů zde mají i dvě vegan verze krémových zmrzlin, a to kapučíno a nějakou oříškovou. Obě z rýžového mléka a navíc bez cukru. No kdo by odolal! Dala jsem si oříškovou a v kombinaci s mojito sorbetem to byla dokonalost sama. 



San Gimignano, San quirico d'Orcia, Monticchiello, Pitigliano
Po Florencii jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít "meky" toskánské krajiny. Food zážitky, krom sorbetů, z nich ale nemáme žádné, proto jen v rychlosti.
San Gimignano je opravdu nádherné městečko. Protože jsme ranní ptáčata, byli jsme tam už na osmou hodinu, což je obrovská výhoda u všech památek obecně. V klídku si prohlídnete zajímavá místa a když se začnou hrnout lidi, vy už jedete dál. A San Gimignano mělo opravdu kouzlo když bylo vylidněné. K desáté hodině už tam začínalo být těsno a nepříjemno.
Kraj Val d'Orcia je známý pro typickou toskánskou krajinu. Je tu spousta krásných míst, které by stála za fotografii. Klikaté cesty lemované tůjemi, malá kamenná městečka na kopcích a zlatá pole kam se podíváte.
Z těchto malých městeček (které zpětně na fotografiích nerozeznáte jedno od druhého) se nám nejvíce líbilo Pitigliano, které z dálky působí opravdu monumentálně. 
San Gimignano
San Gimignano
San Gimignano

Pitigliano
Tak tohle jsem musela mít!



Verona podruhé
Ta pizza s domácí mozzarellou nám ale nedala spát. Rozhodli jsme se proto, že cestou zpátky dáme Veroně druhou šanci. Jen taková přestávka na oběd a jede se dom.
Otevřeno měli, dobrá zpráva. Horší bylo, když nám slečna řekla, že mají k obědu jen jedno jídlo a pizzy dělají až večer. Takže jsme znovu ostrouhali. Asi nám není souzená a budeme si jí muset udělat doma.
Na posilnění ještě poslední "gelato" a už jsme to valili domů. 

Možná si říkáte, jaký vliv měl volnější režim na mou postavu. Nepopírám, něco jsem přibrala. Prásknu na sebe, že jsem si o dovolené dopřávala i ty klasické italské smrťáky-nakopávače, rozuměj mini kafíčko s jedním cukrem. Vrcholem pokusu o zdravost tohoto energeťáku byla výměna bílého cukru za ten třtinový. K tomu všemu každodenní zmrzlinky, pečivo a jiné dobroty, na které tělo není zvyklé a byla jsem ráda, že jsem s sebou měla i legíny a ne jen tuhé džíny :) Ale co, alespoň jsem si dokázala, jak moc mi ta moje strava vyhovuje. Po návratu a čtrnácti dnech obvyklého režimu už pohodlně dopnu všechny své oblíbené kalhoty. 
 Doufám, že Vám fotoreport třeba pomůže při plánování cesty a příště už se podíváme na výrobky dostupné v italských krámech :)

39 komentářů:

  1. Jééé,tak to je neskutečná náhoda v neděli odjíždíme do Itálie....a vypadá to, že ve stejném duchu jako Vy!!!! Začít bychom taky chtěli v Lago di Garda...děkuji za inspiraci!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) Tak ať se Vám tam líbí ;) Klidně bych si dala opáčko!

      Vymazat
  2. Krásné fotky a úžasný cestopis. Díky za sdílení, početla jsem si.

    OdpovědětVymazat
  3. Nádherný cestopis. Krásně se četl, mám ráda tvůj styl psaní. Ať už píšeš o čemkoliv :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Opravdu luxusní fotky a báječné čtení :o) pěkná motivace, hned bych znovu vyrazila, ale letos už máme dovolenou vybranou... už v květnu bylo Španělsko, taky paráda. Děkuju za sdílení :o).

    OdpovědětVymazat
  5. Do některých zmrzlin přidávají i mléko? No to je fakt hrůza!! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do zmrzlin ať si dávají, co chtějí, ale v sorbetech nemá co dělat...

      Vymazat
  6. Krásné počtení,krásné fotky,inspirace :),v dobrém závidím proběhnutí okolo Tenna jste super (y) ;) , do budoucna plánuji 1/2 marathon na Gardě tak pěkná motivace :) A vůbec mám ty Vaše stránky ráda :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc :) Půlmaraton na Gardě? Hm, pěkný cíl, to jsem oproti tomu pěknej žabař, Tenno mělo okolo jen dva a půl kiláčku...
      Ať se daří a běh Vás naplňuje ;) Ještě jednou díky!

      Vymazat
  7. Wow, dnes jsem narazila na tvůj blog a okamžitě jsem se zamilovala ! Úžasné fotky a úplně bych se tam chtěla také podívat ! :-) Nádhera !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Baru, díky moc! Ať se Ti tu líbí a načerpáš nějakou tu inspiraci ;) Jo a Itálie je fakt super ;)

      Vymazat
  8. Parádní, díky moc! Někdy by mě zajímalo, co tak připravíte na celodenní cestu do auta...nebo prostě nějaké tipy na oběd s sebou na výlet, to nějak pořád nezvládám:(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, do auta většinou beru krabičky s nějakým salátem - třeba těstovinový salát s rajčátky, olivovým olejem, bazalkou a opraženými vlašskými oříšky, nebo bulgur se zeleninou a uzeným tempehem... Občas dělám pohankové palačinky a ty naplním nějakou zeleninovo-luštěninovou směsí... Ale pokud potřebuju něco skladného a bez krabiček, beru buď pohankové krekry (recept zde na blogu) s něajkou přikusovací zeleninou (okurkou) nebo třeba mrkvovo-kukuřičné sušenky.. Když se jedná o jednodenní výlet, absenci bílkovin z luštěnin neřeším, pokud jedeme na dýl, beru pečenou cizrnu nebo cizrnu a fazole z DM ve skleničce ;)
      Měla jsem o tom rozepsaný článek, ale opustily mě nápady, tak jsem ho z konceptů smazala :o

      Vymazat
    2. Tyjo to jste drsná fakt:) Díky za tipy. Takový článek by mě hodně zajímal:)

      Vymazat
    3. Když já jsem teď lenoch lenivá... Mám nějaký tvůrčí útlum, nechce se mi nic psát ani fotit :o Ale věřím, že se to s příchodem horšího počasí změní :D

      Vymazat
  9. No teda, krása, krása, krása!! Výborně jsem si početla a pokochala nad krásnými fotkami. Letos se na dovolenou nedostaneme (máme malé miminko a kupujeme domeček), takto jsem si to ale mohla malinko vynahradit ;)
    Také mě velice nadchla poslední věta, že stačilo 14 dní obvyklého režimu a dopla jsi své oblíbené kalhoty.. hned mě napadlo, kdyby se ti tak někdy podařilo dát dohromady příkladový týdenní harmohogram, to bych byla velice nadšená :D neboť se už nějaký čas marně snažím dostat dolů kila po mimču :(
    Děkuji za tvůj inspirativní blog:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já děkuji za komentář :)
      Nojo, každý rok se nepoštěstí a domeček určitě stojí za nějaké to odříkání, ne?
      V Itálii jsme si užívali jen 10 dní a to tak, že zmrzlinky, kafíčka s cukrem, koláčky, ... Takže to holt bylo znát, ale za takovou chvíli se natrvalo nepřibere, proto je logické, že jsem to hned dala dolů :) Takový článek se hodí spíše do fitness blogů, já takovéto články moc uveřejňovat nechci, protože vím, že by se mimo jiné strhla vlna komentářů a všichni by byli hrozně chytří, co dělám špatně, že jím málo/moc atd.. A já na to nemam sílu...
      Ale takhle v komentáři Vám odpovím ;) Když jsem si nedávno pro přehled dávala denní příjem do tabulek, vyšlo mi nějakých 1800kcal, ale určitě jsem tam nezapočítala vše - např. zeleninu. A nevím, jak moc jsou ty tabulky přesné..
      Zastávám teorii ranní polívka a tři velká jídla denně, v případě hladu ovoce. Samozřejmě o víkendu jíme trochu jinak, ale klasický pracovní den vypadá takto: ráno v šest hodin miso polévka - jen zelenina (většinou mrkev, celer, cibule), miso pasta, ume ocet, shoyu, nori vločky a lžička olivového oleje. Připravím si kaši s sebou a tu jím okolo deváté hodiny. Kaši dělám podle nálady - nejčastěji ale ovesnou asi z 90 gramů vloček, pouze solím a přidávám perníkové koření. Naštěstí mi chutná chuť vloček jako taková, tak nepotřebuju sladit ani nic jiného. Kaši posypu skořicí a namočenými mandlemi nebo vlašskými ořechy (hrst). Kdybych měla chuť na kaši s ovocem, trochu snížím množství vloček. Oběd mám okolo jedné hodiny a večeři mezi šestou a sedmou. Oběd a večeře jsou většinou o stejném objemu - čísla budoujen odhadem. Vážím jen před vařením a pak to rozdělím na talíře od oka. Ale počítám na svou porci 50 gramů obilniny a 50 gramů luštěniny. Vím, že to není zcela ideální, že obiloviny by měly mít větší podíl, ale holt mi luštěniny chutnají více :o Pro přítele počítám 100 gramů obilniny a 70 gramů luštěniny. To znamená že na oběd a večeři pro dva dám vždy vařit 400 gramů obilniny a 250 gramů luštěniny. No a k tomu nějakou zeleninu, většinou rychlovka na pánvi, čerstvou zeleninu, pickles a opražená semínka (asi hrst). To je pro mě dostatečně velká porce a většinou žádnou svačinu nepotřebuji...Když nemáme žádnou luštěninu, počítám pro sebe 100 gramů (těstovin, rýže, ..) v suchém stavu a naopak když máme třeba jen čočku, tak 100 gramů čočky... Prostě se motám kolem stovky gramů základních surovin na mou porci.. Vařím přesně, zbytky neznám, takže když by k nám zavítal nenahlášený host, nemám pro něj nic :D Leda bych obětovala svou porci... :o
      Kila po mimču se shodí hlavně pohybem, ale toho jako maminka v domácnosti máte určitě dostatek ;)

      Vymazat
    2. Jéé, děkuji za tak vyčerpávající odpověď :) to jsem nečekala a moc mě to potěšilo! Určitě jako inspirace je to dostačující, už jen najít vůli a přidat cílený pohyb.. ono toho pohybu kolem dětí a domácnosti je určitě dost, ale na postavu to nějak nemá vliv, aspoň v mém případě :D
      Jednu dobu jsem se stravovala výhradně podle tvých receptů, protože mi všechno hrozně chutnalo.. nejprve jsem psala i komentáře, pak už mi to přišlo pomalu hloupé :D jak jsem byla ze všeho nadšená.. a pak přišlo léto, povolila vůle no a porce byly jak vidím nutričně nevyvážené a už to jelo..
      Takže ještě jednou děkuji za poodhalení jídelníčku a hurá do toho ;)

      Vymazat
    3. Mě potěší každý komentář :) Taková odměna za to, že věnuji volný čas pisálkování zde :)
      Nojo, léto... Ono člověk sice jí lehčeji, ale jen naoko - k obědu salát a pak to dohání blbostma... Znám to moc dobře, přes den není chuť na nic jiného než na zeleninu a ovoce a pak večír to jede :D Vínečko, olivy, oříšky... Prostě pochutiny a žádné pořádné jídlo... Ale nehrotím to, k létu to patří :)
      Taky jím při chladném počasí mnohem vyváženěji - větší porce pořádného jídla a žádné mlsání (nebo jen lehké :))
      Není zač, jen bych ráda připomněla, že co tělo to originál, každý má jiné potřeby... Vše závisí na výšce, rychlosti metabolismu, fyzické aktivitě i mnoha jiných faktorech... Pro někoho by mohl být můj denní příjem nedostačující, ale já sedím celý den v kanclu... Klíčem je mít se rád, netrápit se, jíst opravdové jídlo, být spokojený a přiměřeně se hýbat... A nezapomeňte, že při kojení je třeba jíst alespoň o půlku více než normálně... Žádné dietky v toto období nejsou na místě ;)

      Vymazat
  10. Ja mela podobnou zkusenost se zavrenymi restauracemi v Baskicku. V nekolika pripadech (hlavne v Bilbau) se nakonec vyplatilo vratit :) Happy Cow ale funguje skvele. Jinak mne zaujal tvuj komentar ohledne miso polevky. Mas ji kazdy den k snidani? miso mam moc rada a premyslim, ze bych to take vyzkousela. Preferujes urcity typ misa nebo je stridas? Diky moc za odpoved. Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Člověk se těší, že se nadlábne a ono prd :( Ale myslím, že příště si to už každý pohlídá ;)
      Miso polévka ráno je super, miluju jí :) Neznám lepší start dne než teplou polívku, fakt.. Kdyby mi to někdo před pár lety řekl, budu si klepat na čelo... Vstávám v pět a na kaši tak brzo chuť nemám, tu si vychutnám až v klídku v práci :) Ta polívka zahřeje a nabudí metabolismus... O víkendu jí ale většinou nemám, to snídám rovnou ve velkým stylu :D V létě na ní mam chuť jak kdy, když je vedro, nahradím jí třeba jablkem... Ale ostatní roční období má miso v mém jídelníčku čestné místo :) Jinak nejraději mám to sójové, myslím že hatcho miso, ale občas koupím i to ječmenné nebo rýžové..

      Vymazat
  11. Super, zni to skvele. Manzel neda dopustit na polevku Pho k snidani/obedu, ale to uz jsme trochu nekde jinde :) (i kdyz pho od Sarah bych nepohrdla :) http://www.mynewroots.org/site/2012/11/fragrant-pho-noodle-bowl/) Ja mam ted ryzove miso. Tesim se na brzke ranni snidane. Je prima, jak nektere veci (viz kase, miso polevka) muze jist clovek prakticky denne a neomrzi ho :) Jeste jednou diky. Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sarah je úžasná, brala bych ji jako osobní kuchařku :D Přesně, také to nechápu, prostě polévka a ovesná kaše se nikdy nepřejí... Naopak, víkend bez polévky a už se těšim na pondělní ráno :)

      Vymazat
  12. Parada :-) dekuji za tento clanek. Zrovna se s manzelem chystame do Italie. Jsme oba vegani a dovolenou mame radi spis aktivni nez valendo u more, takze super prinosny clanek!!!! Take dekuji za typy na ubytovani!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není vůbec zač :)
      Itálii si užijte, teď tam měli vinobranní, tak to bude zase v jiném duchu :)

      Vymazat
    2. My jsme tam byli na vinobraní letos a byla to opravdu paráda, doporučuji plánovat v tomto termínu, super zážitek, pro každého, kdo má rád víno.

      Vymazat
  13. Ahoj Éthique,
    objevila jsem Tvuj blog pred par dny pri hledani receptu na vegan cesnekovou pomazanku a musim Ti prozradit, ze jsem se do nej zamilovala na prvni pohled. Svezi design, krasne fotky a super tipy...ty jsi krasna, plna energie a kreativity!!!
    Priznam se, ze jsem jeste zadny z receptu nevyzkousela, ale po vikendu se do toho pustim... :-)
    Tento clanek me opravdu pobavil (pozitivne samozrejme), ziju totiz uz par let v Italii...
    Jo a recept na cesnekovou pomazanku jsem zde nenasla, tak snad to brzy napravis...;-)

    Nikki

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc Nikki za tak milá slova :)
      Zdravím do krásné Itálie, hned bych se vrátila! Možná mi můžeš objasnit záhadu, proč mají restaurace v úterý zavřeno, to je něco jako naše neděle?
      Česnekovou pomazánku? Já nedělám česnekovou v pravým slova smyslu, ale dělám jí z černých oliv, které pouze namixuji s česnekem, citrónem a pepřem... Ale my celkově moc pomazánkový nejsme, protože pečivo moc nejíme, tak nemáme pomazánky na co mazat :o

      Vymazat
    2. Neni vubec zac... :)
      Italie, krasny to kraj, ale jak uz to byva....jiny kraj, jiny mrav... :) To, ze jste nasli restaurace v utery zavrene neni nic zvlastniho, jak uz sis sama odpovedela, je to takova nase nedele s tim, ze nekde je to utery, nekde pondeli, nekde ctvrtek...jiste je, ze patek, sobota a nedele je otevreno, alespon co se restauraci, pizzerii, baru atd. tyce. Pred pristi dovolenou v IT se klidne ozvi a ja rada pomuzu ci odpovim na cokoli... :)
      No, ja si pecu pecivo doma i raw chlebiky a kdyz pozivam kamarady na vecere, tak ruzny pomazanky na aperitiv delam at ty veganske vecere u me nejsou, tak traumaticke...ihihihihi... :)
      Jeste me zaujala ta kase, co si delas na snidani s amaranthem, jahly, skorici atd...ale recept taky nikde... :)
      Zatim pa

      Vymazat
    3. Aha, takže úterý není celonárodní pravidlo? Příště radši budu u každé restaurace koukat, ono když hladový člověk bloudí po neznámém městě není nic moc :D
      Děkuju moc za nabídku! Jen jí asi nějaký čas nevyužiju, teď se musíme trochu uskromnit :(
      V Itálii se musí dělat RAW chlebíky jedna radost! Já miluju tyhle věci a z mých zkušeností tyto chlebíky chutnají i návštěvám :) Většinou dělám ty pohankové krekry a už je dávám sušit maličké, aby to byly jednohubky :) Ale na to pak frknu nějaký to kešu paté nebo tak... Zatím se všichni olizujou (a to se nechci chlubit :))
      Recept na kaši s amaranthem, jahly a skořicí je zde: http://veg-ethique.blogspot.cz/2013/09/pernikova-ranni-kase.html

      Vymazat
  14. Super. To vypadá na pěknou aktivní dovolenou. :) Taky to máme takhle radši, než se celý den válet u moře. Já osobně u moře vydržím hodinu a už bych zase někam šla. Když jsme byli teď s manželem na Sicílii, tak ze mě byl zoufalý. V Palermu jsem se mu ztratila a vešla do rizikové oblasti. Samozřejmě někdy v jedenáct večer, protože odpoledne tam celé město spí (přesně jako v té hře!!:).

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář.
Pokud Vám neodpovím, neznamená to ignoraci, ale jednoduše jsem Váš komentář přehlídla. Nebojte se napsat znovu ;)