středa 30. října 2013

Raffaello kuličky

Dnes jsem si připravila recept, na který budete potřebovat jen tři suroviny. Ano, čtete správně. I z pouhých třech surovin se dá vykouzlit dobrota, za kterou se nebudete muset stydět i před tou nejnáročnější návštěvou.
Už jste si určitě všimli, že kokos je součástí podezřele mnoha receptů. Přiznávám, jsem kokosomil. A to až do takové míry, že si kokos sypu z pytlíku rovnou do pusy a lžičkou dlabu kokosový olej. Ani žádnou úpravu nepotřebuju. Když se mě zeptáte, čeho bych se dokázala vzdát, jestli kokosu nebo čokolády (což je v mém případě téměř Sophiina volba), odpověď bude čokolády. Kokosu se nevzdám!  Never ever :) 

Když jsem poprvé dělala kokosové máslo a ochutnala, hned mi to připomělo Raffaello. Tak proč nezkusit udělat právě to?
Druhou surovinou je pufovaný amaranth. Všem rýpalům dopředu sděluji, že jsem si vědoma, že tato úprava obilovin není nejlepší. Ano, vím, že proces pufování mění strukturu bílkovin a že pro tělo to není nic dobrého. Ale jednou za čas udělám vyjímku a amaranthové perličky koupím. Vlastně je mám vždy ve spíži jako pojistku, na kterou se sahá jen v případě největší nouze.

Pokud máte dobrý hrnec se silným dnem, můžete si amaranth vypukat sami. Je to mnohokrát levnější a určitě i šetrnější způsob než pufování za použití vysoké teploty a tlaku. Jde o to hrnec správně rozpálit. Řádně rozpálený je tehdy, když kápnete do hrnce vodu a kapka bude tancovat a kutálet se po dně. Poté nasypte 1 - 2 lžíce amaranthu, zakryjte pokličkou hrncem třeste ze strany na stranu, aby se nic nepřipálilo. Celé by to mělo trvat asi patnáct sekund. A protože musím zkusit všechno, už mám za sebou i toto. A upřímně? Radši občas amaranth koupím. Stálo mě to několik (desítek?) spálených dávek, zasmrděnou kuchyň a bordel všude. Sice by se pár dávek použít dalo, ale rozhodně to nebyly ty krásné (rozuměj světlé) kuličky, které známe. Ale ti, kteří rádi experimentují, můžou mrknout na video a vyzkoušet! Našla jsem pouze videa, kde to dělají na pánvi a ne v hrnci a úplně mě bolí oči když vidím, jak jim to z té pánve všude lítá... Nezapomeňte mi nechat komentář, jak vám to šlo :)

 
Doplnění: Tak už jsem přišla na to, kde jsem dělala chybu. Měla jsem hrnec příliš rozpálený. Musí být rozpálený natolik, aby po dně tancovala kapka vody, ale ne tak, aby zrnka hnedka spálil... Já mám na sporáku 12 možností tepla a nedělám naplno, dělám na 8. Nechám dlouho rozpálit, dám pár zrníček amarantu a zkouším. Pokud se hned připálí, je to špatně. Když vychytáte správnou teplotu, přidávejte vždy po 1-2 lžících amarantu, zaklopte pokličkou, sundejte hrnec ze sporáku a třeste ve vzduchu. Vypukaný amarant přesypte do misky, hrnec dejte zpět na sporák, nechte půl minutky nabrat teplotu a proces opakujte tolikrát, dokud nebudete mít potřebné množství vypukaného amarantu. Vypadá to složitě, pár dávek určitě spálíte, ale jak se to vychytá, je to celkem rychlovka. A věříte, že mě to i baví?



Raffaello kuličky

Suroviny:
200 gramů bio kokosu (bio nutné - viz článek zde)
40 gramů pufovaného amaranthu
5 polévkových lžic agáve sirupu
Postup:
  1. Nejdříve si udělejte kokosové máslo. Bio kokos nasypte do nožového mixéru a nechte mixovat, dokud nedostanete tekuté máslo. Trvá to přibližně deset minut. Během mixování ale dopřejte vašemu mixéru chvíli oddech, přeci jenom, není na takovou zátěž zvyklý. Klidně mixování párkrát na několik minut přerušte, nechte vychladnout a pak znovu do práce.
  2. Máslo přendejte do mísy a nechte chviličku odstát a vychladnout.
  3. K máslu přidejte agáve sirup a zamíchejte. Máslo se jakoby srazí a bude tužší.
  4. Přidejte pufovaný amarant a rukama vše dokonale promíchejte.
  5. Kuličky tvořte navlhčenýma rukama. Vždy vezměte trochu hmoty a pořádně stlačte do kuličky. Nestažte se dělat válením, kuličky by se rozpadly.
  6. A nyní už jen dát na nějakou tu hoďku do lednice.
P.S.: Skvělý tip i na vánoční cukroví!

neděle 27. října 2013

RAW mrkvový dort

Už si o tom cvrlikali i vrabci na střeše. Letošní úroda vlašských ořechů stojí za starou bačkoru. A bohužel cena i dostupnost milovaných vlašáků jsou toho důkazem. Na trzích jsem ukořistila asi půl kila ořechů a přemýšlela, jak je upravím. Přeci jenom si je musíme užít.
Recept na RAW mrkvový dort mam v merku již delší dobu. Ze všech stran slyším o tom, jak je ten vyhlášený mrkvový dort ze Starbucks vynikající. Prý na něj chodí i Goťák. No co, jako vegan jsem se smířila s tím, že originál asi nikdy neochutnám, ale spokojím se i s modifikovanou verzí. Co spokojím, olizovala jsem se až za ušima. Navíc vím, že pro své tělo dělám dobrou věc a že do něj necpu jen bílý cukr a mouku.
Díky mrkvi je dort krásně šťavnatý a zaručuji vám, že u jednoho kousku je obtížné skončit. Ale pamatujte, jsou to samé ořechy, ovoce a sirup, takže si ukrojte opravdu jen francouzskou porcičku. Zde se hraje na kvalitu a ne na kvantitu.

RAW mrkvový dort
(forma o průměru 22 cm, inspirace zde)

Suroviny:
Korpus:

2 mrkve (celkem 250 gramů)
200 gramů vlašských ořechů + hrst na ozdobu (pokud možno namočené a usušené - viz zde)
125 gramů rozinek
40 gramů kokosu
3 polévkové lžíce agáve sirupu
1 čajová lžička skořice
1/2 čajové lžičky perníkového koření

Citrónová poleva:
100 gramů kešu ořechů
3 polévkové lžíce citronové šťávy
3 polévkové lžíce agáve sirupu
4 polévkové lžíce vody
1 polévková lžíce kokosového oleje
špetka vanilky


Postup:
  1. Minimálně 4 hodiny předem (lépe přes noc) zalijte kešu ořechy vodou a nechte odmočit.
  2. Rozinky zalijte vodou a nechte minimálně 1 hodinu nacucat. 
  3. Mrkev oloupejte a vložte do nožového mixéru. Promixujte tak, abyste dostali malé kousíčky mrkve. 
  4. Mrkev nechte v mixéru a přidejte odmočené a slité rozinky a všechny ostatní suroviny na korpus. Mixujte pomocí "pulsů". Vždy setřete ze stěn mixéru a opět krátce promixujte. Pozor, nepřemixujte se až do pasty. 
  5. Směs můžete přendat do misky a ručně promíchat, aby se koření dostalo opravdu všude.
  6. Směs natlačte rovnoměrně do formy a dejte do lednice.
  7. Mezitím si připravte polevu. Kešu ořechy slijte a dejte do omytého mixéru. Přidejte všechny ostatní suroviny a nechte mixovat, dokud nebude konzistence hladká. 
  8. Korpus vyndejte z lednice a rozetřete na něj připravenou polevu. Posypejte vlašskými ořechy.
  9. Dort dejte do lednice a nechte pár hodin uležet.

sobota 26. října 2013

Salát z červené řepy

Neměla jsem v plánu uveřejňovat recepty na saláty, protože je většinou podle žádného receptu nedělám. Prostě tam zeleninu od oka nakrájím, udělám nějakou tu zálivku a hotovo. V poslední době jsme si ale oblíbili salát z červené řepy, o který by byla škoda se s vámi nepodělit.

O prospěšnosti červené řepy jste si již mohli přečíst v receptu na Carpaccio z červené řepy. Pokud jste dávali pozor, tak víte, jak je dobré červenou řepu konzumovat syrovou. Mám si vás vyzkoušet proč? Správně, aby se zachovala kyselina listová a my byli krásní a forévr jang.

Ano, mám slabost pro tahini pastu. Vím to o sobě a vůbec se za to nestydím. Cpala bych jí všude. Do omáček, do salátů, do sladkostí, sladký dresing, slaný dresing, jen tak si s ní polít ovoce. Dokonce už jsem se sháněla po nějakém velkém balení, protože už teď máme doma celou armádu skleniček od tahini (nějaký tip?). Že si mám zkusit vyrobit domácí? Nějaké vyšší síly mi domácí tahini nepřejou, protože jsem se nikdy nedomixovala do tak hladké konzistence, abych s ní byla spokojená a mohla používat tak, jak jsem zvyklá. Díky mé slabosti pro tahini pastu nejspíš její výrobci nikdy nezbankrotují. Tento odstaveček by vám měl naznačit, že tahini nebude chybět ani v dnešním salátku.


Salát z červené řepy
(4 porce)

Suroviny:
2 střední řepy
1 - 2 polévkové lžíce ume-octa
2 polévkové lžíce citronové šťávy
1 čajová lžička tymiánu
4 polévkové lžíce tahini pasty
4 polévkové lžíce vody
1 polévková lžíce sirupu z agáve
nastrouhaný křen nebo křenové listy na ozdobu


Postup:
  1. Řepu oloupejte a nastrouhejte na hrubo.
  2. K nastrouhané řepě přidejte umeocet, tymián a rukama řádně promačkejte. Pozor, barví to, takže pokud se chystáte po salátku někam do společnosti, vemte si na pomoc potravinovou rukavici.
  3. V hrníčku si smíchejte tahini s vodou, citronovou šťávou a sirupem. Nejdříve bude zálivka vypadat jako by se srazila, ale vydržte a míchejte dokud nedosáhnete krásné krémové konzistence.
  4. Zálivku přidejte k řepě a zamíchejte. V hrnečku si můžete nechat pár lžiček zálivky na ozdobu.
  5. Salát můžete ozdobit nastrouhaným křenem, křenovým listem a lžičkou zálivky (pokud jste si nějakou oddělili)

čtvrtek 24. října 2013

Jablečné zelí

Prozradím vám svou tajnou fintu, jak udělat červené zelí přirozeně nasládlé, lehké a svěží. Zkrátka neodolatelné. A to tajemství je jablko. K zelí přistrouháme jedno jablíčko, k dušení použijeme jablečný mošt a okyselíme jablečným octem. Jablko kam se podíváš. No, musíte mi dát za pravdu, že k podzimu jablka prostě patří...
Abychom zelí ještě více ozvláštnili, neuděláme ho klasicky s kmínem, ale s hořčičným semínkem a fenyklem. Pokud nemáte rádi chuť fenyklu, kmín bude také dobrý, avšak fenykl dá zelí nový rozměr.

Jablečné zelí se skvěle hodí jako příloha k nějakým luštěninovým placičkám. Nebo i pouze s kroupama je velmi dobré. 


Jablečné zelí

Suroviny:

1 menší hlávka červeného zelí
1 jablko
1 cibule
2 stroužky česneku
300 ml kvalitního jablečného džusu
10 - 15 lžic nefiltrovaného jablečného octa
2 polévkové lžíce oleje
1 čajová lžička hořčičných semínek
2 čajové lžičky fenyklu
1 čajová lžička soli


Postup:
  1. Ze zelí odstraňte pár vrchních listů, opláchněte a nakrouhejte na nudličky. Dejte stranou do mísy.
  2. Jablko umyjte a nastrouhejte nahrubo. Přidejte do mísy k zelí.
  3. Oloupejte cibuli a česnek. Cibuli nakrájejte nadrobno.
  4. Ve velkém hrnci zahřejte 2 polévkové lžíce oleje. Přidejte hořčičné semínko a počkejte, dokud nezačne praskat. Poté přidejte fenykl, nakrájenou cibuli, rozmačkaný česnek a sůl a chvíli restujte. Pokud by se směs připalovala, podlijte trochou vody.
  5. Asi po dvou minutách přidejte nakrájené zelí s jablkem a zamíchejte.
  6. Přilijte jablečný džus, 10 lžic octa a promíchejte. Přikryjte pokličkou a nechte dusit asi 20 minut. Občas promíchejte.
  7. Po 20 minutách ochutnejte, zda vám zelí stačí takto uvařené nebo jestli máte radši měkčí. My máme rádi "al dente", takže my už v tuto chvíli odstavujeme. Zelí většinou vyjde tak, že se všechna šťáva vsákne, ale pokud ne, můžete trochu zahustit ve vodě rozmíchaným kuzu nebo kukuřičným škrobem.
  8. Na závěr ochutnejte a podle chuti přidejte jablečný ocet.

pondělí 21. října 2013

Bezlepkový jablečný závin

Za okny podzim, barevné listí a ve sklepě spousta jablek. Není snad větší klišé než jablečný štrůdl. Všude samé recepty na štrůdl z celozrnné mouky, špaldové mouky, ale co chudáci bezlepkáři? Trochu postrádám recept na bezlepkový štrůdl. Že by výzva? Jdeme na to!
Hlavní surovinu jsem zvolila jáhly, protože jsou jednak zdraví prospěšné, ale i chuťově neutrální. A když je uvaříte v jablečném moštu, chytnou chuť i vůni jablek a těsto nám tak přirozeně osladí. No a nedílnou součástí bezlepkové kuchyně je pohanková a kukuřičná mouka. Šup tam s nima. 
Těsto rozhodně není tak křehké jako listové, ale i tak si dovolím tvrdit, že zachutná i těm, kteří bezlepkově péct nemusí. Někdy je změna potřeba a když je ta změna k lepšímu, tak proč s ní otálet?

P.S.: Možná budete potřebovat "trochu" trpělivosti, ale snažila jsem se recept napsat tak, aby na mou adresu nepadlo příliš sprostých slov :) (plus jsem vyfotila postup detailněji :))

Bezlepkový jablečný závin
(2 záviny)


Suroviny:
Těsto
:
200 gramů jáhel
140 gramů pohankové mouky
140 gramů kukuřičné mouky (+ cca 40 gramů na vyválení)
1 čajová lžička vinného kamene
špetka soli
750 ml kvalitního jablečného džusu (nemáme-li džus, můžeme nahradit 720 ml vody s 4 polévkovými lžícemi sirupu z agáve)




Náplň:
cca 1 kg jablek
3 - 4 čajové lžičky skořice
1 čajová lžička perníkového koření (nemusí být)
50 gramů rozinek

vlašské nebo pekanové ořechy (kolik máte a dáte)

Postup:
  1. Jáhly třikrát spařte vroucí vodou. Tím se odstraní případná zoxidovaná vrstva, která by jinak mohla být příčinou hořkosti (viz článek u receptu na květákový mozeček). Poté nasypte spařené jáhly do hrnce, zalijte odměřeným množstvím kvalitního jablečného džusu, přidejte špetku soli, přiveďte k varu a vařte na mírném ohni, dokud se všechen džus do jáhel nevsákne. Jáhly odstavte a ještě zatepla promixujte tyčovým mixérem. Nechte zchladnout.
  2. Jablka omyjte a nastrouhejte na hrubo. Nechte chvíli odležet.
  3. Z nastrouhaných jablek řádně vymačkejte přebytečnou šťávu. A sobecky si jí můžete vypít, je to totiž největší dobrota :)
  4. Do vyždímaných jablek zamíchejte skořici, perníkové koření, rozinky a vlašské ořechy.
  5. V míse smíchejte 140 gramů kukuřičné, 140 gramů pohankové mouky a 1 čajovou lžičku viného kamene.
  6. Smíchané mouky zapracujeme rukama do studených jáhel. Nelekněte se, těsto VELMI lepí. Setřete si všechno těsto z rukou a ruce omyjte.
  7. Závin budete tvořit přímo na pečícím papíru, protože z válu by se špatně přenášel. Na pečící papír nasypte trochu kukuřičné mouky a na ní "vykydněte" polovinu těsta. Těsto také posypte kukuřičnou moukou a lehce zapracujte. Nesnažte se ale udělat klasicky pevné těsto jaké znáte, spíše zapracovávejte mouku jen tak, aby se těsto na povrchu nelepilo. Nezapomeňte dávat mouku i ze spoda. Já použila asi 20 gramů na každý závin, ale hodně to záleží na tom, jak moc savé jáhly máte. Třeba budete potřebovat míň, třeba o trochu více. Pokud ale dáte moc, může se stát, že těsto bude praskat.
  8. Až to bude možné, lehce těsto vyválejte do obdelníku. Vysoké by mělo být asi 0,5 cm.
  9. Na střed navrstvěte polovinu připravené jablečné směsi. U krajů nechte cca 2 cm bez náplně. Jablka rukama lehce stlačte.
  10. Závin tvořte pomocí pečícího papíru, neberte samotné těsto do roukou, mohlo by se potrhat. Vemte rukama jednu stranu pečícího papíru a přetáhněte přes jablka. Trochu stlačte. Nyní to samé s druhou stranou. Je dobré si jednou rukou závin přidržovat. Pomocí pečícího papíru stlačte a jakoby "zafixujte". (Obrázky snad pomohou)
  11. Strany štrůdlu zahněte směrem dovnitř. Štrůdl přeneste opatrně i s papírem na pekáč.
  12. HOTOVO a teď druhý závin, věřím, že půjde lépe od ruky :) Použijte však další pečící papír, holt se dva štrůdly na jeden pekáč dnes nevejdou...
  13. Dejte do vyhřáté trouby na 175°C a pečte, dokud nebudou záviny nazlátlé.
P.S. 2: Vypadá to složitě, ale chce to jen odhodit strach. Žádná věda to není :)

pátek 18. října 2013

Boršč s fazolemi

Celý podzim, zima a potažmo i jaro je u nás ve znamení dýní, zelí a kořenové zeleniny. Ráda používám to, co je dostupné u nás a ne co vyrostlo ve sklenících kdesi v Holandsku (v lepším případě). Proto se většina mých receptů od teďka ponese v duchu mrkve, celeru, zelí, petržele a jiných českých pokladů. Škoda, že jsou v české kuchyni opomíjeny a používají se většinou jen na svíčkovou...

Sice je tato ruská (ukrajinská nebo maďarská) specialita plná zeleniny, ale i tak se dá lehce ozdravit. Tak směle do toho!


Boršč s fazolemi
(4-6 porcí)

Suroviny:
200 gramů fazolí v suchém stavu / 500 gramů uvařených fazolí
4 mrkve
1 - 2 červené řepy
1 malý celer
1/2 malé hlávky bílého zelí
1 velká cibule
2 polévkové lžíce oleje
3 polévkové lžíce tahini pasty + trocha na ozdobu
2 čajové lžičky uzené papriky
1/2 čajové lžičky soli
5 kuliček nového koření
3 bobkové listy
3 - 4 polévkové lžíce umeocta
2 polévkové lžíce omáčky Shoyu nebo Tamari
horká voda
nakrájený pórek na ozdobu


Postup:
  1. Pokud nemáte uvařené fazole, začněte s jejich přípravou. Přes noc namočéné fazole propláchněte, zalijte čistou vodou a uvařte do měkka.
  2. Oloupejte mrkev, řepu, celer a cibuli. Ze zelí odstraňte pár vrchních listů a opláchněte.
  3. Mrkev nakrájejte na proužky, řepu a celer na kostičky, zelí nakrouhejte. Cibuli nakrájejte na jemno.
  4. V konvici si uvařte vodu.
  5. V hrnci rozehřejte olej a cibulku chvíli restujte. Přidejte 1/2 čajové lžičy soli, 2 čajové lžičky uzené papriky, promíchejte a ještě chvíli restujte.
  6. Po necelé minutě přidejte nakrájenou zeleninu a zalijte horkou vodou tak, aby byla všechna zelenina ponořená. Přidejte 3 polévkové lžíce umeocta, nové koření a bobkový list. Přikryjte pokličkou a vařte na mírném ohni asi 15 minut.
  7. Odstavte a vyjměte bobkový list a nové koření.
  8. Do větší mísy dejte stranou asi dvě třetiny uvařené zeleniny. V hrnci vám tedy zbyde třetina zeleniny a všechna voda.
  9. Směs v hrnci promixujte ponorným mixérem do hladka. Oddělenou zeleninu zpět do hrnce, přidejte uvařené fazole a nechte společně krátce prohřát.
  10. Odstavte a přidejte tahini pastu, sójovou omáčku a dle chuti můžete přidat umeocet. Promíchejte.
P.S.: K takovým hutným polévkám se skvěle hodí kukuřičný chlebík nebo kukuřičné supermuffiny. Ale i kvalitní kváskový chléb je dobrá volba :)

čtvrtek 17. října 2013

Křupavé cibulové kroužky

V Americe všichni básní o cibulových kroužcích. Obalené fritované cibulové kroužky jsou oblíbenou pochoutkou mnoha Američanů. Originál jsem nikdy nejedla a ani to neplánuji. Když ale vymýšlím nějaké to zobání k vínu, snažím se zaujmout i návštěvy, které zrovna zdravému jídlu nefandí. A proč nezkusit ozdravit tuto vyhlášenou "delikatesu"?

Přiznám se, že ani já jsem netrefila správný recept na poprvé. Ani na podruhé. Výsledek byl sice v každém případě chuťově přijatelný, ale ta práce s tím... Poprvé jsem zkoušela namáčet v jáhlové majonéze smíchané s arrowrootem a podruhé v hraškové směsi. S obojím byla hrozná piplačka, protože vlhká směs hodně stékala z cibule a už na začátku mi slepila téměř celou suchou obalovací směs. Po chvíli už nebylo v čem obalovat, protože ze "strouhanky" byl jeden velký knedlík.

A tak jsem přemýšlela a přemýšlela, čím nahradit vejce. Po předchozích pokusech bylo jasné, že to nesmí být nic hutného, ale něco, co cibulový kroužek jen lehce obalí. Ale zároveň musí zaručit, že obalovací směs na kroužku vydrží až do závěru pečení. Těžký úkol.

Jak to tak bývá, nejefektivnější nápady jsou ty nejjednodušší. Namočené mleté lněné semínko používám při pečení již dlouho, ale použít ho místo vejce při obalování mě netrklo. Tedy trklo, ale až po několika neúspěšných pokusech.

Vy ale už nic zkoušet nemusíte, toto je zaručená varianta, jak dosáhnout vynikajících a křupavých cibulových kroužků. Dobré jsou na "takové to domácí žvýkání", pro návštěvy, k vínečku i jako zajímavá příloha k luštěninovému karbanátku. Můžete podávat i s nějakým dipem, ale osobně si raději vychutnám samotné kroužky. 
Jednou ze složek obalovací směsi je kukuřičná krupice. V Čechách můžeme sehnat dva typy kukuřičné krupice. Jedna je namletá hruběji a jedna je jemňounká. Na toto obalování doporučuji zakoupit jemnou krupici, protože hrubá je více savá a potřebuje více tekutin aby změkla a byla dobře stravitelná. Hrubá krupice by na cibulových kroužcích chutnala nedodělaně a nedala by se pořádně rozkousat. Zase z toho nedělejte vědu, není to nijak zásadní, ale chuťový zážitek je určitě lepší s jemnější krupicí.

Recept je poměrně variabilní, do obalovací suché směsi můžete dát, co vám chutná. Občas dávám mák, občas sezam a když nemáte ani jedno, tak zkrátka nic. Co ale musím doporučit, je vytvořit "vejce" z vinného octa. Nikdo nejsme svatý a vsadím se, že už jste někdy octové chipsy jedli. Zvláště ty z Marks and Spencer jsou vynikající. No vynikající - je to taková správná prasárna, od které člověk neodlepí ruce a musí ládovat a ládovat. Ale ti, které octové chipsy neoslovují by variantu s octem zkoušet neměli. 


Octová varianta
V receptu na "vejce" zaměňte vodu s vinným octem. Jednoduše smíchejte namleté zlaté lněné semínko s uvedeným množstvím octa. Nebo můžete půl na půl s vodou, podle toho, jak moc kyselé máte rádi. Co se týče vinného octa, můj oblíbený je od Alnatury. Má výbornou chuť, je lehce oslazený hroznovou šťávou a není tak trpký, jako např. ten od Rapunzelu.   

Křupavé cibulové kroužky

Suroviny:

3 cibule

Směs "vejce"
2 polévkové lžíce mletého zlatého lněného semínka
9 polévkových lžic vody (možno namíchat s octem - viz poznámka výše)
1 čajová lžička soli

Směs na obalování
3 polévkové lžíce kukuřičné mouky
2 polévkové lžíce kukuřičné krupice (jemné - viz poznámka výše)
3 polévkové lžíce lahůdkového droždí
1 polévková lžíce sezamového semínka (možno dle libosti nahradit, efektně vypadá černý sezam nebo mák)
koření dle chuti (chilli, pepř, gram masala, ...)

Postup:
  1. Mleté lněné semínko smíchejte v misce s vodou (octem), solí a nechte minimálně 15 minut odstát.
  2. V druhé misce smíchejte všechny suroviny na obalovací směs.
  3. Mezitím si cibuli nakrájejte napříč - na kroužky.
  4. Plech si vyložte pečícím papírem a troubu předehřejte na 180°C.
  5. Zkontrolujte si konzistenci "vaječné směsi" - měla by být skutečně jako vejce. Pokud je příliš hutná a špatně by se v ní obalovalo, přidejte trošku vody.
  6. A teď už to znáte - každý cibulový kroužek vykoupejte ve směsi lněného semínka a vody a následně obalte v suché směsi.
  7. Kroužky naskládejte na plech a dejte péct, dokud nebudou kroužky nazlátlé, asi 20 minut.

úterý 15. října 2013

Cizrna na paprice

Když nevíte coby, ... Ne, v Obi opravdu nic dobrého k jídlu nenajdete. Spíš jsem měla na mysli takové ty dny, kdy opravdu nevíte, co uvařit. V lednici nula nula nic, žádná zajímavá surovina. Jen  zeleninové stálice jako mrkev, celer, petržel, cibule a popřípadě pórek. Ale věřte nebo ne, i z této obyčejné a neoslňující zeleniny se dá vykouzlit výborný a zdravý pokrm. 
Jak jsem již jednou psala, co se týče hlavních jídel, žádné dlouhé povídání smolit nebudu. Spíše je to taková inspirace pro vás, co si můžete uvařit třeba zrovna k dnešnímu nebo zítřejšímu obědu. 


Cizrna na paprice
(4 porce)

Suroviny:
200 gramů cizrny v suchém stavu / 500 gramů uvařené cizrny
4 mrkve
2 cibule
1 pórek
2 polévkové lžíce oleje
2 polévkové lžíce tahini pasty
1 polévková lžíce sladké papriky
1 čajová lžička soli
špetka chilli koření
šťáva z poloviny citrónu
1 polévková lžíce sójové omáčky Shoyu nebo Tamari
horká voda


Postup:
  1. Pokud nemáte uvařenou cizrnu, začněte s její přípravou. Přes noc namočénou cizrnu propláchněte, zalijte vodou a uvařte do měkka.
  2. Oloupejte mrkev a cibuli.
  3. Cibuli nakrájejte na jemno a mrkev na požadovaný tvar. Já volím proužky. Pórek řádně umyjte a nakrájejte.
  4. V konvici si uvařte vodu.
  5. V hrnci rozehřejte olej a cibulku chvíli restujte. Přidejte 1 čajovou lžičku soli, 1 polévkovou lžíci sladké papriky, promíchejte a ještě chvíli restujte.
  6. Po necelé minutě přidejte nakrájenou mrkev a zalijte horkou vodou tak, aby byla všechna zelenina ponořená. Přikryjte pokličkou a vařte na mírném ohni asi 15 minut.
  7. Přidejte uvařenou cizrnu a promíchejte. Odstavte.
  8. Do větší mísy dejte stranou asi tři čtvrtiny směsi - zeleniny s cizrnou. V hrnci vám tedy zbyde čtvrtina směsi a všechna voda. 
  9. Směs v hrnci promixujte ponorným mixérem dohladka. Oddělenou zeleninu s cizrnou vraťte zpět do hrnce, přidejte nakrájený pórek a společně krátce povařte.
  10. Odstavte a přidejte tahini pastu, citronovou šťávu, sójovou omáčku a dle chuti špetku chilli. Promíchejte.
  11. Podávejte se zvolenou přílohou - my máme nejraději s rýží nebo bezpluchým ovsem. 

neděle 13. října 2013

Placičky z naklíčených luštěnin

Návod na klíčení luštěnin jste si již přečetli zde, tak teď hurá z nich něco vykouzlit! Nápad na tyto placičky není až tak úplně můj, ale je to nápad bloggerky Lucky, na jejímž blogu můžete najít spoustu inspirace. Recept mě hnedka zaujal, ale musím přiznat, že zpočátku jsem se trochu obávala. Moje pánev zkrátka při dělání různých placek a palačinek protestuje (slyšíš Ježíšku?) a na středu pánve se vždy něco přichytí. A pak je z palačinky nebo placky trhanec...

Při dělání placiček jsem měla záložní řešení. Připravila jsem si plech s pečícím papírem, abych to případně upekla v troubě. Ale nebylo třeba. I ta moje zlobivá pánev placičky zvládla, čímž jí velmi děkuji. 
Vždy, když jsem dělala placičky z různých uvařených luštěnin, nikdy to nebylo ono. Vždy mi vyšly tak, že byly jaksi SUCHÉ. Hned po udělání byly měkké, že to byla spíš taková kaše, která držela tvar a po nějaké době se staly tvrdé a vyschlé. Proto jsem na různé luštěninové placičky trochu zanevřela. Ale jen do této doby. Nyní se situace obrátila a vím, že je budu zařazovat mnohem častěji. Tyto placičky jsou totiž krásně vláčné i druhý den a navíc neobsahují žádnou mouku ani jiné sacharidy v podobě obilnin. Takže taková chutná bílkovinová nálož. 

Placičky z naklíčených luštěnin
(4 porce, inspirace zde)

Suroviny:

cca 500 gramů naklíčených luštěnin - nejlépe kombinace hrachu a cizrny
2 polévkové lžíce zlatého lněného semínka
4 polévkové lžíce sójové omáčky Shoyu nebo Tamari
4 stroužky česneku
1 - 2 polévkové lžíce sušené majoránky
olej dle potřeby

Postup:
  1. Naklíčené luštěniny dejte do nožového mixéru spolu se sójovou omáčkou, česnekem, majoránkou a promixujte. Aby se směs lépe promixovala, můžete přidat trochu vody, ale opravdu jen trochu. Výsledná směs nebude zcela hladká, struktura bude spíše taková hrudkovitá.
  2. Namelte si lněné semínko.
  3. Mleté lněné semínko přimíchejte ke směsi a nechte 15 minut odstát.
  4. Rozpalte si pánev - buď můžete přidat trošku oleje, nebo opékejte na sucho. Před opékáním netvarujte všechny placičky - vždy vezměte hmotu přímo z mísy, udělejte placičku rukama a hoďte na pánev.
  5. Opékejte z obou stran do zlatova.
P.S.: My měli placičky s grilovanou polentou, jáhlovou majonézou s česnekem a kimči - super kombinace. Doporučuji. Navíc recepty na celou kombinaci jsou již na blogu :)

čtvrtek 10. října 2013

Příprava luštěnin

Při surfování internetem a hledání různých inspirací na mě vybafla informace, že průměrná spotřeba luštěnin v České Republice byla v roce 2010 asi 2,5 kg na osobu za rok. Což mě celkem zaskočilo. Hned jsem si představila ty pytle cizrny, hrachu, fazolek, které si necháváme vozit a potichu přemýšlela nad tím, kolikanásobně my asi tuto spotřebu zvyšujeme..

Když se podíváme na celosvětová čísla, je průměrná spotřeba luštěnin asi 6,3 kg na osobu za rok. V některých oblastech však až 50 kg na osobu za rok. Zkrátka je vidět, že stravovací návyky různých národností jsou zcela odlišné. A také ukazuje na to, že se čeští obyvatelé zřejmě mají až moc dobře, když si mohou dopřávat bílkoviny z mnohem dražších zdrojů než jsou luštěniny. Vemte si třeba takový hrách. Pokud nebudete kupovat bio, seženete půl kila hrachu pod dvacet korun. V půl kile hrachu je tolik bílkovin, že bohatě stačí na osm velkých porcí. A řekněte upřímně, seženete za dvacku osm steaků?

Proč jsou tedy luštěniny v naší republice tak neoblíbené? Když mě někdo vidí, jak dlabu fazole, řekne mi: "Když mě to taky chutná, ale hrozně mě to nafukuje". To asi bude jedním z hlavních důvodů. Lidé mají zkrátka po luštěninách nafouklé břicho. Tomu se dá ale předcházet. Pojďme se podívat na to, jak luštěniny správně připravit, aby byly stravitelnější a my je mohli konzumovat častěji.

Oligosacharidy
Ano, to je ten hlavní viník naší plynatosti. Žádná část lidského zažívacího traktu totiž neprodukuje enzymy, které by byly schopné tyto oligosacharidy štěpit. Proto se nestrávené dostanou až do tlustého střeva, kde se na ně vrhnou bakterie, vše začne kvasit a vzniká velké množství oxidu uhličitého. A to je ta příčina nadýmání. Takže vám je nyní jasné, že naším úkolem je, luštěniny těchto oligosacharidů zbavit. Toho dosáhneme velmi snadno, protože oligosacharidy jsou rozpustné ve vodě. Buď si vybereme máčení luštěnin s následnou tepelnou úpravou anebo ještě lépe klíčení luštěnin. Po 4 - 5 dnech klíčení už luštěniny téměř žádné oligosacharidy neobsahují. Navíc se klíčením rapidně zvyšuje obsah vitamínů a enzymů a sacharidy se stávají lépe stravitelné.
Máčení
Prvním a základním krokem je namočení luštěnin. Jednoduše dejte požadované množství luštěnin do hrnce a zalijte dostatečným množstvím vody. Pamatujte, že luštěniny nabydou na objemu, takže vody by mělo být opravdu dost. Namočit stačí přes noc, ale v tomto případě čím déle, tím lépe. Pokud si vzpomenete včas, je dobré luštěniny namočit třeba i na 12 hodin. Nebo den. Jen vždy po cca osmi hodinách luštěniny propláchněte a zalijte novou vodou. Tyto úkony vám celkově nezaberou více než pár minut. Jen to chce plánovat a předem si určit, kdy že z těch luštěnin budeme chtít uvařit.

Vaření
Luštěniny by se měly vařit až po předchozím máčení. Jednak se zlepšuje stravitelnost a jednak se uvaří za mnohem kratší dobu.
Máčecí vodu vždy vylijte. Sice se nám s ní odplaví i nějaké minerály, ale zároveň i ty ošklivé a zlé oligosacharidy. Luštěniny raději ještě jednou propláchněte, zalijte studenou vodou a dejte vařit. Doba vaření závisí na druhu luštěniny i na době, po kterou se luštěniny máčely. Čím déle byly namočené, tím kratší je doba vaření. Luštěniny je dobré vařit v tlakovém hrnci. Jednak se doba vaření sníží na polovinu a za druhé jsou luštěniny chuťově mnohem lepší - takové krémové. Ať už v klasickém hrnci nebo tlakovém, luštěniny byste při vaření nikdy neměli míchat. Pouze případně sbírejte pěnu, která se tvoří na vrchu.
Pro lepší stravitelnost můžete do hrnce přidat mořskou řasu.  Stejně tak i různé koření jako např. saturejku, libeček, majoránku nebo bazalku.
A jedna rada na závěr: nikdy k luštěninám nepřidávejte jedlou sodu! Často se ve svém okolí setkávám s radami, že se mají luštěniny vařit s přídavkem jedlé sody. Ano, sice se stanou stravitelnější a jsou rychleji uvařené, ale zároveň se tak zbavujete cenných vitamínů skupiny B. Přidáním jedlé sody se pH vody posune do zásadité oblasti, ve které se rozkládá především vitamín B1 (thiamin).

Klíčení
Nyní se podíváme na to, jaké benefity nám přináší klíčení luštěnin. Klíčením se zmnohanásobují cenné látky a luštěniny se stávají stravitelné. Konzumací klíčků přijímáme živou energii, spoustu enzymů. Klíčky můžeme směle označit za potravu budoucnosti. Proč? Lze je naklíčit po celý rok, nepotřebujeme k tomu půdu ani sluníčko a přestože si je dopřejeme v bio kvalitě, jsou poměrně levné. Klíček je zkrátka to nejlepší, co si můžete dopřát. Je to základ nové rostliny, který je tak nabytý živinami, že by se z tohoto malého klíčku stala vzrostlá plodina. Za syrova můžeme konzumovat klíčky fazolek mungo a adzuki a dále cizrny, hrachu a čočky, případně sóji. Syrové raw klíčky by se vždy měly jíst v menším množství, zkrátka méně je někdy více.
Klasické fazole - ať už červená ledvina, černé fazole, navy atd. by vždy měly projít tepelnou úpravou.
Pokud nejste ve zdravé výživě nováčky, určitě už jste slyšeli o kyselinotvorných a zásadotvorných potravinách. Ano, mělo by být naší snahou jíst co nejvíce potravin zásaditého charakteru. To je ale velmi těžké, protože opravdu zásadité je vlastně jen ovoce, zelenina. Většina luštěnin se řadí na stranu spíše kyselinotvornou. Ale to se změní právě klíčením. Protože klíčením jakoby vzniká nová rostlinka. Takže pokud to vezmete logicky, je to vlastně jako byste jedli mladou rostlinu nebo zeleninu a dostává se tak více do zásadotvorného pásma.

Základní postup klíčení
Lušteninu, kterou chceme naklíčit, dáme do sklenice a zalijeme vodou. Necháme namočenou minimálně přes noc. Tím se luštěnina probudí a nabyde na objemu. Poté slijeme, propláchneme, vylijeme ze sklenice všechnu vodu a dáme klíčit.
Fazole mungo a adzuki klíčí ve tmě a ve stojící sklenici. Já je třeba dávám klíčit do spíže, kterou nechám lehce pootevřenou.
Cizrna, čočka a sója klíčí na světle. Ne tedy na přímém světle, ale neměly by být ve tmě jako mungo nebo adzuki. Ke sklenici navíc budete potřebovat vzdušné plátýnko a gumičku. Plátýnkem zakryjete hrdlo sklenice, zagumičkujete a sklenici otočíte dnem vzhůru, aby se o něco opírala, protože by měla být v úhlu 45°. To proto, aby k luštěninám proudil vzduch ze spoda. A nebo si to ulehčíte a koupíte si (jako já) sklenici na klíčení. Dříve jsem k tomu byla skeptická, ale opravdu to ušetří čas i nervíky :)
Při klíčení je nutné pravidelně luštěniny proplachovat - minimálně dvakrát denně. Jinak by se nám namnožily mikroorganismy a plísně a luštěniny by smrděli. A celá práce by přišla vniveč.
Vždy nechte naklíčit dokud nebudou klíčky dlouhé 1 - 2 cm. Ale pozor, nečekejte na fázi, kdy se objeví kořínky, protože v tu dobu začíná "rostlinka" spotřebovávat vitamíny a živiny, které si vytvořila. Když už budete spokojeni s délkou klíčku, naposledy pořádně propláchněte, nechte vykapat, zavřete do sklenice a uchovávejte v lednici, dokud nespotřebujete. V lednici by klíčky měly vydržet až pět dní.

Zdroje:
http://www.thenourishinggourmet.com/2009/01/why-sprout.html
http://www.chempoint.cz/lusteniny-v-nasi-vyzive
http://www.proklicky.cz/klicky-a-vyhonky/lusteniny/
http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/lusteniny.html
http://is.muni.cz/th/259109/lf_m/DP_Lusteniny_-_nutricni_a_zdravotni_aspekty.txt