středa 31. července 2013

"Vaječná" tlačenka

Vaječnou tlačenku a vůbec všechny možné druhy aspiků jsem měla jako malá moc ráda. V létě dělám různé varianty na zeleninové aspiky, ale teprve nedávno mě napadlo zkusit vaječnou tlačenku. Prvně jsem jí dělala z obyčejného tofu a byla moc dobrá, ale přeci jen jsem chtěla zapracovat na variantě, která bude úplně bez polotovarů. I když občasné konzumaci tofu nebo tempehu se nebráním, mám ráda výzvy a v receptech používám co nejnižší počet nějak zpracovaných potravin. A světe div se, tato varianta je chuťově snad ještě lepší :)

Klíčovou ingrediencí je zde černá sůl, neboli Kala Namak, o které jsem psala již ve článku u Květákového mozečku. Ale protože opakování je matka moudrosti a protože předpokládám, že květákový mozeček moc lidí nenadchne a tudíž recept ani neotevře, zkopíruji informace o soli i do dnešního receptu :)

Kala namak neboli černá sůl
Je to asi rok, co jsem na tuto sůl narazila ve zdravé výživě. Samozřejmě jsem si jí musela koupit, přestože jsem neměla nejmenší tušení k čemu je dobrá... Doma jsem jí ochutnala a to bylo překvapení. Vajíčka. Tu chuť jsem už dlouho neznala. Hned jsem si představovala, jak udělám alá vaječný salát z tofu, pomazánku a spousty dalších jídel. Jedná se vlastně o sopečnou sůl, která se získává na území Indie a Pákistánu. Barva není až tak úplně černá, jako spíše tmavě růžová.  Podle ajurvédské medicíny má dobré účinky na trávení - pomáhá při plynatosti i pálení žáhy. Vysokotlakaři ocení, že neobsahuje tolik sodíku a co ocení všichni - obsahuje velké množství železa.
Hořčice
Hořčice způsobuje prokrvení zažívacího traktu, tím urychluje trávení a látkovou výměnu. Doporučuje se při špatné funkci střev a nízké tvorbě žluči. Nehodí se při zánětech žaludku. Používá se i při kornatění cév, proti vysokému krevnímu tlaku nebo dokonce i v lékařství – placka z rozemleté hořčice s moukou tiší revmatické bolesti.
Celá hořčičná semena voní jen velmi málo - teprve po rozdrcení či semletí a promíchání s vodou či navlhčení se uvolní jejich ostré aroma a řízná chuť. Voda totiž aktivuje enzym obsažený v hořčičných semínkách. Tento enzym pak reaguje s ostatními obsaženými látkami a výsledkem nám známá charakteristická chuť hořčice.
.




"Vaječná" tlačenka

Suroviny:
250 gramů vyloupaného hrášku
200 gramů mrkve
1 cibule

1 polévková lžíce ume octa (vinného octa)
1 polévková lžíce ječného sladu (1/2 polévkové lžíce sirupu z agáve)
3 bobkové listy
4 kuličky nového koření
10 gramů práškového agaru
80 gramů kešu ořechů
800 ml vody (celkem)
2 čajové lžičky osvědčené kvalitní hořčice (nebo 1/2 lžičky domácí - má větší říz)
1 polévková lžíce tahini pasty (nemusí být)
1 čajová lžička soli Kala Namak
1/4 čajové lžičky kurkumy
pepř

Postup:
  1. Kešu ořechy si namočte minimálně 2 hodiny předem - lépe přes noc.
  2. Mrkev nakrájejte na malé kostičky a cibuli nakrájejte nadrobno.
  3. Do hrnce nalijte 600 ml vody a přiveďte k varu. Přidejte bobkové listy, nové koření, ocet, slad a nakrájenou mrkev. Povařte asi pět minut.
  4. Po pěti minutách přidejte hrášek. Ve 100 ml vody rozmíchejte 10 gramů práškového agaru a za stálého míchání nalijte do vody se zeleninou. Nechte minutku povařit a odstavte.
  5. Namočené kešu ořechy propláchněte a vhoďte do koktejlového mixéru. Přidejte 100 ml vody, hořčici, tahini, sůl Kala Namak, kurkumu a trochu pepře. Lehce promixujte.
  6. Ještě horkou vodu s agarem zceďte přes pokličku nebo talíř přímo do mixéru k rozmixované kešu směsi. Mixujte 2 minuty na vysoké otáčky.
  7. V hrnci vám nyní zbyla pouze zelenina. Vyberte z ní bobkové listy a nové koření, přidejte nakrájenou cibuli a pomalu zalejte rozmixovanou směsí.
  8. Srnčí hřbet (já vím, hrozný název) nebo jinou vhodnou formu vypláchněte studenou vodou a pomalu naběračkou do ní celý obsah hrnce vylejte. Nechte zchladit. Až bude tlačenka vlažná, dejte jí do lednice.
  9. Ztuhlou a vychlazenou tlačenku vytáhněte z lednice a nožem opatrně po stranách odlepte.
  10. Teď už jen nakrájejte a můžete podávat :)

Zdroje: 
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ho%C5%99%C4%8Di%C4%8Dn%C3%A9_sem%C3%ADnko

úterý 30. července 2013

Minivdolky s borůvkovo-kokosovým krémem

Loni touhle dobou už jsem měla zavařených pěkných pár skleniček borůvkové marmelády a bezpočet napečených borůvkových dezertů. A letos? Konec července a já ještě ani nebyla na borůvkách?! To se musí napravit!

Na mou obranu, není nejpříjemnější chodit po lese, když teploty dosahují tropických výšek. Ale včera to šlo. Nešli jsme trhat s vědomím, že musíme naplnit deset kbelíků a pak do půlnoci zavařovat, ale udělali jsme si hezkou procházku a při té příležitosti si nasbírali asi půlku bandasky. Žádná křeč :)
A pak už jen vymyslet, v jakou dobrotu náš úlovek přeměnit. Není to tak dlouho, co na se na veganoticu objevil recept na kokosové máslo. Jen sem ho smutným okem shlídla a vzpomněla si na svoji zkušenost s jeho výrobou. Mixér běžel snad půl hodiny a nic. Tak jsem veškeré další zkoušení vzdala a přijala fakt, že můj mixér tuto zátěž nedává a že si na kokosovém másle asi nikdy nepochutnám. To jsem ovšem nevěděla, že problém není v mixéru, ale v kokosu! Kdo by to byl řekl. Tímto bych chtěla ježečkům poděkovat za pošťouchnutí a dodání odvahy, stálo to za to :)

Bio kokos
Kokos je jedna z věcí, na které bio kvalitu skutečně poznáte. Jen otevřete pytlíček a cítíte tu omamnou vůni. Musím se přiznat, že na bio kokosu ujíždim. Jen si ho nasypu do pusy a jsem spokojená :) Hlavní rozdíl oproti tomu ze super hyper je v tom, že je mnohem mastnější. Představuji si to tak, že bio kokos se sklidí, nechá usušit a nastrouhá (teď mě nechytejte za slovo, neznám přesně zpracovatelské metody výroby strouhaného kokosu, tak nevím, jak jdou úkony za sebou). Kdežto kokos ze supermarketu se nejdřív nechá projet lisem, aby se z něj dostal olej a ta oleje zbavená vysušená dužina jde na další zpracování, potažmo do obchodů. Ale jak jsem řekla, to je moje představa, vůbec to tak být nemusí... Pointa je, že z levného supermarketového kokosu máslo neuděláte a pokud ano, rozhodně nebude tak dobré. A protože kokosové máslo je dobrota, která je vyrobená jen z jedné suroviny, opět se nekvalita za nic neschová. Takže zkuste zainvestovat a uvidíte, že se ke "klasickému" kokosu už nevrátíte :)
Když už jsme u kokosu, podívejme se, jaké vlastnosti nám nabízí. Kokos je velmi výživný - 100 gramů kokosů obsahuje až 700 kalorií, z nichž je asi 60 - 70 % tuk. Kokos je bohatý na vlákninu, vitamíny i minerály. V Pacifiku je kokosová palma natolik oceňována, ať už jako zdroj obživy nebo jako lék, že jí nazývají "Strom života".

Hodně lidí se kokosu, resp. kokosového oleje obává kvůli vysokému obsahu nasycených kyselin. Ale jde vlastně o kyselinu laurovou (mastná kyselina středního řetězce) a když je kokos zpracováván zastudena a šetrným způsobem je kokosový olej lehce stravitelný a vstřebatelný. Dostane se přímo do jater, která ho snadno přemění na energii - nikde se nám neukládá.  

Kokos má také velmi silné antibakteriální a protizánětlivé účinky a krásně čistí střeva. Nejnovější výzkumy ukazují, že opravdu není třeba se kokosového oleje obávat. Naopak, jedná se o jeden z nejstálejších olejů a je tudíž velmi vhodný pro tepelné úpravy. 





Minivdolky s borůvkovo-kokosovým krémem

Suroviny:
Minivdolky:
150 gramů jáhel
400 ml vody
30 gramů kokosu
4 PL agáve sirupu
2 polévkové lžíce mletého lněného semínka

Krém:
200 gramů bio kokosu na výrobu kokosového másla
200 gramů borůvek
400 ml vody
6 PL agáve sirupu
2 čajové lžičky práškového agaru - cca 5 gramů

Postup:
  1. Jáhly třikrát spařte vroucí vodou. Tím se odstraní případná zoxidovaná vrstva, která by jinak mohla být příčinou hořkosti (viz článek u receptu na květákový mozeček). Poté nasypte spařené jáhly do hrnce, zalijte 400 ml vody a přidejte 4 polévkové lžíce agáve sirupu. Vařte na mírném ohni, dokud se všechna voda nevypaří a jáhly nebudou mít konzistenci husté kaše. Ještě teplé jáhly rozmixujte tyčovým mixérem a nechte zchladnout.
  2. Připravte si kokosové máslo. Bio kokos nasypte do nožového mixéru a nechte mixovat, dokud nedostanete tekuté máslo. Trvá to přibližně deset minut. Během mixování ale dopřejte vašemu mixéru chvíli oddech, přeci jenom, není na takovou zátěž zvyklý. Klidně mixování párkrát na několik minut přerušte, nechte vychladnout a pak znovu do práce. Špinavou nádobu od kokosového másla neomývejte, ještě jí budete potřebovat a byla by to zbytečná práce ;)
  3. Do koktejlového mixéru nasypte opláchnuté borůvky, přidejte zrovna vytvořené kokosové máslo, sirup z agáve a promixujte. Směs je nyní ještě tuhá a nejspíš vám ulpí na stěnách mixéru. Nic si z toho nedělejte a jen to seškrábněte zpět dolů.
  4. Do menšího hrnce nasypte 2 čajové lžičky práškového agaru a zalijte 400 ml vody. Řádně promíchejte a pomalu přiveďte k varu. Nechte 1 - 2 minuty povařit a vypněte.
  5. Horkou vodu s agarem přilejte do mixéru k borůvkám a kokosu a mixujte na vysoké otáčky nějaké dvě minuty. Dokonale rozmixovanou směs vylejte zpět do hrnce, ve kterém jste agar vařili a nechte zchladit. Až bude vlažná, dejte jí do lednice a nechte nějakou tu hoďku uležet.
  6. Nyní už máme jáhly vychladlé, přisypejte 30 gramů kokosu a 2 polévkové lžíce mletého zlatého lněného semínka. Pořádně prohněťte rukama. Formu na muffiny si vymažte kokosovým olejem a jáhlovou směs si rozdělte na 12 dílů. Do formiček tvarujte jakoby košíčky, protože střed se při pečení lehce nadzvedne.
  7. Pečte na 180 °C dokud nejsou vdolečky dozlatova upečené. Obvykle to trvá nějakých 30 minut.
  8. Až budete mít vdolky zchladlé, vyndejte borůvkový krém z lednice. Ehm...Krém... Bude to připomínat spíše cihlu :) Cihličku rozkrájejte asi na 4 menší kousky a vhoďte do nožového mixéru (ten, který je neumytý od kokosového másla).
  9. Mixujte dvě minutky, dokud nebude krém hladký. Naplňte krémem zdobící sáček a ozdobte vdolečky dle vašeho uvážení.
P.S. Z tohoto množství budete mít krému celkem dost. Pokud nemáte rádi tolik krému, jednoduše si recept upravte na polovinu. Jen pozor u kokosového másla - kdyby se dělalo z poloviny, nejspíš by bylo kokosu málo a nebylo by pořádně co mixovat. Proto bych mixovala minimálně těch 200 gramů, odebrala polovinu a druhou polovinu si můžete spapat :) A nebo zdvojnásobte recept na vdolečky, ono se to určitě sní :)

P.S.2 : Vypadá to složitě, ale opravdu není. Určitě ne více než klasické dorty :)

Zdroje:
http://www.coconutresearchcenter.org/
http://zentofitness.com/the-benefits-of-coconut-oil-water-flesh/¨







pondělí 29. července 2013

Cuketové tagliatelle s hráškovým pestem

Cuketová sezóna je v plném proudu. Máte už dost tradičních receptů a chcete zkusit něco nového? Co takhle nahlídnout pod vitariánskou pokličku a udělat si obídek zcela raw? V parných dnech úplně ideální, nemyslíte?

Pro ty z vás, kteří by náhodou nevěděli co raw strava obnáší - jedná se vlastně o tepelně neupravené potraviny. Vitariáni k životu potřebují pouze výkonný mixér, šetrnou sušičku na ovoce, která by neměla přesáhnout nějakých 42 °C a popřípadě kvalitní šnekový odšťavňovač. Co se týče chutí, vitariánská strava vůbec není chudá nebo mdlá. Naopak. Naučíte se vychutnat si každé sousto a objevovat jednoduchost chutí. Avšak platí, že suroviny musí být kvalitní, protože zde se nekvalita opravdu za nic neschová.

Já osobně na vitariánech obdivuji, že dokáží jíst celý rok studenou stravu. Nedokážu si představit, že si v mínus dvacetistupňových mrazech pochutnám na studené polévce nebo koktejlu. Ale jsem pro občasné zařazení do jídelníčku. Hlavně v parných dnech je vitariánská strava pro tělo velmi vhodná. Navíc se člověk pěkně pročistí. Co ale může znamenat nepříjemnosti, je přílišné nadýmání. Přeci jenom, když nejsme zvyklí na takové množství syrové stravy, živé enzymy a vláknina dokáží ve střevech způsobit pěkný zmatek. Takže všechno pěkně rozkousat a pomaloučku, polehoučku :)
Cuketové špagety jsou ve vitariánských kruzích docela profláknutá pochoutka, ale byla jsem líná krájet cuketu na tenounké špagety, proto jsem to přejmenovala na tagliatelle. Jinak existují dokonce i přístroje na výrobu cuketových špaget (v Čechách nazýváme spiralizér), nebo můžete použít speciální škrabku, kterou "naškrábete" zeleninu na nudličky.
Ale jde jen o efekt, chuť zůstává stejná :)

Hrášek - chudý příbuzný
Obyčejně nepřemýšlíme o hrášku jako o nějaké zázračně zdravé potravině. Prostě hrášek. Je dobrý, nasládlý, děti ho rádi zobou. Hrášek je ale trošku podceňován a nad jeho účinky se málokdo zamýšlí.
Hrášek je velmi bohatý na vitamín C - 100 gramů hrášku obsahuje až 40 mg vitamínu C! Což je asi 67% doporučené denní dávky. Dále v něm můžeme najít nemalé množství vitamínu K, který má vliv na správné srážení krve a hraje klíčovou roli v tvorbě a obnově kostí.
Ve srovnání s fazolemi je hrášek poměrně nízkokalorický. Navíc stejně jako ostatní luštěniny, je i hrášek zdrojem kvalitních bílkovin a rozpustné i nerozpustné vlákniny.

Mimo to hrášek obsahuje důležité vitamíny řady B, jakými jsou kyselina pantothenová, niacin, thiamin a pyridoxin a je zdrojem vápníků, železa, zinku i manganu!

Je ještě někdo na pochybách, že je hrášek zázračná potravina?



Cuketové tagliatelle s hráškovým pestem

Suroviny:

Cuketové tagliatelle:
2 cukety
šťáva z 1/2 citrónu
1/2 čajové lžičky soli
pepř

Hráškové pesto:
1 hrnek oloupaného hrášku + 1/2 hrnku navíc
2 hrsti lístků čerstvé bazalky
150 ml vody
4 polévkové lžíce za studena lisovaného olivového oleje
5 stroužků česneku
šťáva z 1/2 citrónu
1/2 čajové lžičky soli
pepř
 
Postup:
  1. Nejdříve si připravte tagliatelle. Oloupejte cuketu a škrabkou krájejte tenké plátky, dokud se nedostanete k semínkům. V ruce by vám měl zbýt takový oloupaný cuketový jádřinec.
  2. Dejte si vždy více cuketových plátků na sebe a krájejte podélně, abyste dostali dlouhé nudle. Všechny nudle dejte do velké mísy.
  3. Do nudlí přidejte 1/2 čajové lžičky soli, šťávu z 1/2 citrónu a trochu pepře. Rukama promíchejte a zlehka promačkejte. Dejte i s mísou do lednice a nechte chvíli uležet.
  4. Do mixéru dejte 1 hrnek hrášku, omytou čerstvou bazalku, vodu, olej, česnek, citronovou šťávu, sůl a pepř a mixujte, dokud nedosáhnete hladké konzistence. Je možné přidat trochu více oleje, česneku, soli nebo pepře, to podle chuťových preferencí každého.
  5. Nudle vyndejte z lednice a pořádně z nich vymačkejte vodu, kterou pustily. Přidejte pesto a zbylého půl hrnku oloupaného hrášku a promíchejte.
Můžete podávat ozdobené lístečkem čerstvé bazalky nebo třeba posypané vlašskými ořechy :)

Zdroj:
http://www.nutrition-and-you.com/green-peas.html

neděle 28. července 2013

Hráškovo-mátová polévka

Když jsem prvně o této kombinaci slyšela, říkala jsem si: "Tady se asi někdo zbláznil..." Potom jsem se ale vícekrát setkala s tvrzením, že máta a hrášek jsou pomalu nejlepší kamarádi. Hm, tak proč to nevyzkoušet a uvidíme.

Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že nám nad barákem vysázeli plné pole hrášků? Tedy ne plné pole, roste tam společně s ječmenem. Co jsem tak pochopila, je to tak kvůli společnému pěstování, kdy vlastně ječmen poskytuje hrášku oporu, aby se měl po čem plazit. Na polévku jsem měla zálusk již delší dobu, lusky bych si klidně i koupila. Na druhou stranu proč, když můžu vyběhnout v pantoflích ven a nasbírat si košík lusků sama :) To je luxus, že?
Musím uznat, že polévka mi moc chutnala. Je taková svěží, prostě letní :) A když jí necháte vychladnout, je to ideální lehký obídek do horkých dní.

Máta peprná
Máta má blahodárné účinky na činnost trávicího ústrojí. Bohaté aroma aktivuje slinné žlázy a trávicí enzymy. V západních zemích se proto hojně využívá v různých předkrmech. Máta pomáhá odstraňovat křeče, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a proti nadýmání. Když cítíte, že nemáte v břiše zrovna jako v pokojíčku, pomůže šálek mátového čaje.  
Inhalace máty pomáhá při zánětech dýchacích cest. Mentol vyvolává také pocit chladu a znecitlivuje, proto se ztrácí nepříjemné pocity jako je například svědění. Při nechutenství se podává mátový čaj, máta působí i proti nespavosti, stresu a bolestem hlavy. Mátový olej, který se získává z listů máty využívají lidé, kteří často cestují a chtějí předejít nevolnostem. 
Silná vůně máty také má také vynikající účinky na dýchací systém a toho se využívá při léčbě různých dýchacích onemocnění. Velmi efektivně uvolňuje nos, zklidňuje krk, průdušky i plíce a léčí různé dýchací choroby jako astma nebo kašel. 

Máta má také antiseptické, antivirové a antimikrobiální účinky. Pro svěží dech a proti rozmnožování bakterií v ústech, zubech a jazyku můžete požvýkat pár lístků máty. 

A v neposlední řadě je máta dobrá také na pleť. Proto se často využívá k léčbě akné, kousnutí hmyzem i popálenin. A to nemluvíme o dekorativních vlastnostech máty - no kdo ještě neviděl pokrm nebo nápoj, který by zdobilo pár mátových lístků?


Pozor však na soustavné používání máty - může být návykové, tudíž ztrácí na účinnosti. Navíc může vést k poruchám krevního obrazu! 


Hráškovo-mátová polévka
(inspirace zde)

Suroviny:
1 cibule
3 polévkové lžíce oleje
6 šálků vyloupaného hrášku
5 šálků horkého zeleninového vývaru nebo vody
3/4 šálku mátových listů
šťáva z 1 citrónu
sůl

Postup: 
  1. V hrnci si rozehřejte 3 polévkové lžíce oleje. Cibuli nakrájejte nadrobno a nechte na oleji zesklovatět.
  2. Přidejte špetku soli, hrášek a horký vývar nebo vodu a nechte lehce vařit asi tak tři minuty.
  3. Odstavte, přidejte šťávu z jednoho citrónu, opláchnuté mátové listy a důkladně promixujte tyčovým mixérem, dokud nedosáhnete hladké konzistence.
  4. Dle chuti můžete přisolit a popřípadě osladit agávovým sirupem.
Můžete podávat ozdobené čerstvou mátou, pokapané olivovým olejem nebo při zvláštních příležitostech rostlinnou smetanou :)


Zdroje:

sobota 27. července 2013

Zázvorová goji limonáda

Počasí posledních pár dnů připomíná spíše nějakou přímořskou destinaci, než Českou Republiku. Možná se opravdu mění klima a budeme si muset zvykat na vyšší teploty a více slunečního záření. Ze všech stran slyšíme, jak je důležité, dodržovat pitný režim. A proč nespojit nutné s užitečným a nepřipravit si osvěžující drink, který nám dodá energii a navíc zásobí tělo beta-karotenem, který je v těchto dnech tolik potřebný?

Na recept na goji limonádu jsem narazila na stránkách mynewroots, které mimochodem zbožňuji. Autorka Sarah Britton vystudovala celostní medicínu a je pro mě velkou inspirací. Její recepty jsou přesně takové, jaké se mi líbí - bez zbytečných polotovarů a jiných zpracovaných potravin. Navíc má krásné fotky a blog se velmi dobře čte. Pokud tedy vládnete angličtinou, vřele doporučuji :) Tak a dost chvály, budeme se věnovat limonádě.

Zázračná síla Goji
Goji jsou malé oranžovo červené plody Kustovnice čínské, které se řadí mezi nejzdravější ovoce na Zemi a jsou považovány za zdroj dlouhověkosti. Tradičně se tato superpotravina pěstovala v Číně, Mongolsku a v Tibetu. Zde byly využívány jako lék na onemocnění jako astma, alergie, chronické bolesti i rakovinu.
Plody Goji obsahují všech 18 amino kyselin, stejně jako velkou dávku beta-karotenů, vitamínů B1, B2, B6 a vitamínu E. Plody Goji také obsahují více železa než špenát a dalších 21 klíčových stopových prvků. Goji jsou velmi bohaté na jedinečné antioxidanty lutein a zeaxantin, které se řadí mezi nejdůležitější živiny pro zdravé oči a nervový systém. Obsažené polysacharidy také slibují zmírnění autoimunitních onemocnění jako jsou revmatoidní artritida, lupénka nebo Crohnova choroba.
Účinky Goji na krev a krvetvorbu hezky demonstruje následující video.

V limonádě se kromě Goji snoubí účinky zázvoru a citrónu, které posilují náš imunitní systém. Nebojte se přidat špetku soli, věřte, že jí v těchto teplých dnech budete potřebovat doplnit, protože potem se jí vyloučí mnohem více. Je to vlastně takový přírodní iontový nápoj :)

Zázvorová goji limonáda
(inspirace zde)

Suroviny:
6 polévkových lžic plodů Goji
1 litr vody
šťáva z 1 citrónu
kousek zázvoru (asi 1 x 1 cm)
špetka soli
dle chuti sirup z agáve

Postup:
  1. Plody Goji zalijte přibližně 300 ml vody a nechte minimálně 1 hodinu bobtnat.
  2. Nabobtnalé plody dejte i s máčecí vodou do mixéru, přidejte kousek zázvoru, šťávu z jednoho citrónu, dalších 700 ml vody a špetku soli. Mixujte na vysoké otáčky, dokud nebudou plody Goji dokonale rozmixované.
  3. Přeceďte přes sítko, dochuťte sirupem z agáve a můžete podávat.
P.S. Nebojte se zaimprovizovat a přidat ingredience, které máte rádi! Rybíz, brusinky, borůvky... Fantazii se meze nekladou. Já ráda přidávám dužinu z melounu, jak jste si mohli všimnout z fotek :)

Zdroje:



pátek 26. července 2013

Třešňová "bublanina"

V těchto teplých dnech většinou nemáme času nazbyt, tak se s vámi podělím o recept na rychlou bublaninu. Pokud tomu tak můžeme říkat. Stejně jako rybízový koláč je to dezert vlhčí, takže nás v letním počasí příjemně osvěží. Navíc si nezašpiníte mnoho nádobí, tak na co čekat?

Třešně
Dužina třešní obsahuje přibližně 80 procent vody a je bohatým zdrojem vitamínů a minerálů. Třešně obsahují vitamín C, který podporuje imunitní systém a kyselinu listovou - důležitou pro mozek a nervy, krvetvorbu a růst. Nabízejí mnoho vápníku, zinku, železa i draslíku, který dopravuje živiny do buněk a napomáhá vylučování vody z těla. 
Dále se doporučuje, udělat si takovou třešňovou kůru. V době, kdy třešně zrají, jíme po dobu jednoho týdne každý den 250 gramů čerstvých třešní. Taková kůra reguluje trávení, odstraňuje zácpu a zbavuje tělo jedů. Třešňová kůra dále snižuje hladinu kyseliny močové a působí preventivně proti dně.

Antokyany - přírodní barvivo obsažené v třešních spolupůsobí s vitamínem C a zinkem při obnově vazivové tkáně. Kromě toho tyto látky zneškodňují volné radikály poškozující buňky a ničí škodlivé enzymy, které narušují vaziva a jsou příčinou povadlé a zestárlé kůže. Antokyany mírní záněty tím, že snižují hladinu hormonů (histamin) nebo tlumí tvorbu prostaglandinů. Spojením těchto vlastností se třešně staly ideální přírodní medicínou proti zánětům, paradontóze a artritidě. 


Třešňová bublanina
(inspirace zde)

Suroviny:
1 hrnek (200 gramů) kukuřičné krupice
1/2 hrnku (50 gramů) kokosu
3,5 hrnku ( 1100 ml) horké vody
4 polévkové lžíce agáve sirupu
1 polévková lžíce kokosového oleje
volitelné - datlový nebo javorový sirup na přelití

Postup:
  1. Třešně umyjte a vypeckujte.
  2. Připravte si menší pekáček, ve kterém budete bublaninu péct. Nedoporučuji uzavíratelné formy, aby neunikala voda.
  3. Troubu si rozehřejte na 180°C.
  4. Do pekáčku vysypte hrnek kukuřičné krupice, půl hrnku kokosu a promíchejte. Snažte se, aby byla vrstva stejnoměrná.
  5. Do varné konvice si dejte vařit vodu. Po uvaření odměřte tři a půl hrnku a vlijte do hrnce nebo skleněné mísy. Přidejte 4 polévkové lžíce agáve sirupu, 1 polévkovou lžíci kokosového oleje a nechte rozpustit.
  6. Sladkou a omaštěnou vodu pomalu a opatrně nalévejte sběračkou na krupici s kokosem. Krupice by měla být ponořená a na vrchu bude plavat vrstva kokosu.
  7. Třešně - jednu po druhé - zlehka "naházejte" do krupicovo-kokosové vody :)
  8. Pekáček opatrně přeneste do trouby a pečte, dokud se voda nevsaje a povrch nezezlátne. Až se okraje začnou oddělovat od pekáčku, je hotovo.
P.S. Schválně neuvádím čas, protože každému peče trouba jinak. Někomu to může trvat půl hodinky, někomu třeba i hodinu a půl. Mně to vychází asi na 50 minut. Když bude bublanina nazlátlá a vytáhnete jí, nelekejte se, že bude na stlačení trochu měkká. Jakmile zchladne, bude tuhá tak akorát :)
Doporučuji skladovat v ledničce, je pak krásně osvěžující.
Pro mlsaly podávejte polité datlovým nebo javorovým sirupem :)

Zdroje:
Kniha: Ovoce a zelenina jako lék, autor: Oberbeil Klaus


středa 24. července 2013

Rybízový koláč



Léto patří ovocným koláčům. Recept na tento je na léto jak dělaný. Protože je z jáhel, je vlhčí a tak nás v létě tolik nevysuší, je šetrnější na trávení a když ho budeme skladovat v lednici je i supr osvěžující. Navíc příprava nevyžaduje přílišnou kulinářskou zručnost, takže nic nebrání tomu, si tento zdravý dezertík dopřát :)

Ale proč to ovoce nedozrává nějak postupně?! A hlavně pomaleji. Teď je člověk zavalený ovocem a v zimě zase budeme živořit. Na trzích prodávají krásně voňavé meruňky z jižní Moravy, které nekupuji jen kvůli tomu, že dozrává rybíz a přeci ho nenechám opadat. Takže posledních čtrnáct dní je ve znamení rybízu - a to jak černého, tak i červeného.
Černý rybíz
Osobně mám černý rybíz mnohem radši než červený. Když jsou kuličky velké a sladké, nechám ho pouze vychladit a zobu jen tak samotný. Černý rybíz je ceněn pro svůj vysoký obsah vitamínu C i bioflavonoidů, které jsou známé pro své antioxidační schopnosti. V černém rybízu můžeme najít i významné množství resveratrolu, který také patří mezi silné antioxidanty a používá se jako přírodní antibiotikum a protiplísňový prostředek. Ukazuje se, že rostliny produkují větší množství resveratrolu, když jsou ve stresu a bojují o přežití. To znamená, že nejvíce resveratrolu najdete v rostlinách, které jsou napadeny plísňovou nebo bakteriální infekcí. Takže rada pro zahrádkáře: černý rybíz ničím neošetřovat, budete mít více resveratrolu a ušetříte čas i peníze :)

Červený rybíz
Už se vám křiví obličej, jen co slyšíte o červeném rybízu? I mně :) Je to velmi kyselá záležitost a přiznám se, že i já - odpůrce přílišného slazení, nejsem schopná sníst červený rybíz jen tak bez ničeho. Pár kuliček možná, ale z celé misky musí mít člověk snad kopřivku... Stejně jako černý rybíz, je i červený rybíz zdrojem vitamínu C, který zároveň napomáhá vstřebávání železa, které je v červeném rybízu také přítomno. Červená barva nám rovněž napovídá, že obsahuje také v létě tolik potřebný beta-karoten. Dále obsahuje i draslík a velké množství vlákniny.
 
Rybízový koláč

Suroviny:

Korpus:
1 hrnek (250 gramů) jáhel
100 gramů kokosu
3 hrnky (cca 900 ml) kvalitního jablečného džusu (nemáme-li džus, můžeme nahradit 870 ml vody s 4 polévkovými lžícemi sirupu z agáve)

Náplň:
500 gramů rybízu - v libovolném poměru
200 ml vody
libovolné sladidlo (ječný slad, rýžový sirup, sirup z agáve,...) dle chuti a kyselosti rybízu
5 gramů agaru v prášku

Postup:
  1. Jáhly třikrát spařte vroucí vodou. Tím se odstraní případná zoxidovaná vrstva, která by jinak mohla být příčinou hořkosti (viz článek u receptu na květákový mozeček). Poté nasypte spařené jáhly do hrnce, zalijte třemi hrnky kvalitního jablečného džusu, přiveďte k varu a vařte na mírném ohni, dokud se všechen džus do jáhel nevsákne. Jáhly odstavíme a ještě zatepla promixujeme tyčovým mixérem. Necháme zchladnout.
  2. Když jsou rozmixované jáhly studené, nebo alespoň vlažné, vmícháme do nich kokos.
  3. Formu na koláč vymažeme kokosovým olejem a vysypeme kokosem a opatrně rozprostřeme jáhlovou hmotu. Lépe jáhly uplácáte mokrýma rukama a pokud vlastníte takovou vychytávku, jakou je malý ruční váleček na těsto, půjde vám práce o mnoho lépe. Těsto vytvarujte tak, abyste měli lehce zvednuté okraje.
  4. Troubu si rozehřejte na 180°C a nechte péct 20 - 30 minut, aby byl povrch nazlátlý.
  5. Když se nám peče korpus, můžeme si připravit rybízovou náplň. Rybíz řádně omyjeme a dáme do hrnce. Přilijeme 200 ml vody a přivedeme k varu. 
  6. Přidáme libovolné sladidlo dle chuti. Já posledně přidávala asi tři polévkové lžíce agáve sirupu. 
  7. V malém množství vody si rozmícháme agar a za stálého míchání nalijte do rybízové směsi. Nechte ještě minutku povařit a vypněte.
  8. Když je korpus upečený, opatrně na něj náplň rozprostřete - nejprve nabírejte pouze rybíz bez vody a až když máme ovoce rovnoměrně navrstvené na korpusu, pomalu rybíz zalijte "rybízovou vodou" s agarem.
  9. Po zchladnutí můžete podávat. 

Zdroje:

pondělí 22. července 2013

Meruňkové košíčky

Ten čas tak rychle letí. Ani jsme si nestačili užít jahody a už tu jsou meruňky. Zralé a voňavé meruňky bych mohla jíst pořád. Ale proč je nezkusit přeměnit v lehký dezertík? Navíc meruňky obsahují beta-karoten a aby byl vstřebán, je zapotřebí kombinovat ho s nějakým olejem. A olej je mimo jiné i v kokosu nebo lněných semínkách. Tak jdeme na to? 


O přednostech ovesných vloček není potřeba se dlouze rozepisovat. O tom byly napsány stovky článků. Snad jen zajímavost, že ovesné vločky jsou vlastně celá zrna. Zrna se spaří a pomocí válců rozlisují na vločky. To znamená, že ovesné vločky byly už jednou tepelně zpracovány a ty vitamíny, které se tepelnou úpravou většinou zničí, už vločky stejně nemají. Takže obavy z pražení nebo jiné tepelné úpravy vloček nejsou na místě  :)

Psyllium neboli jitrocel indický
Psyllium je pomocníkem hlavně při problémech se zácpou a pravidelným vyprazdňováním. Jsou to vlastně vyčištěné obaly semínek jitrocele, které mají schopnost mnohanásobně zvětšit svůj objem. Toho se hojně využívá v boji s váhou, kdy je žádoucí navodit pocit plného žaludku. Také je nezbytným doplňkem při detoxikaci, protože na sebe dokáže navázat škodliviny a odvést je z těla ven. 

Psyllium obsahuje jak rozpustnou tak i nerozpustnou vlákninu. Rozpustná vláknina se, jak název napovídá, rozpouští ve vodě, působí příznivě na trávicí soustavu a snižuje obsah cholesterolu a hladiny cukru v krvi, zatímco nerozpustná vláknina působí jako kartáč a čistí střevo od toxinů.
Při užívání psyllia je důležité hodně pít, protože jinak nám může způsobit opačný problém - zácpu. Psyllium by se také nemělo dávat malým dětem.

Přijde mi to jako včera, když jsem si tuhle novinku koupila. S nadšením jsem rozmíchala dvě čajové lžičky ve sklenici vody a jak myslíte, že to dopadlo? Musela jsem to vylít do záchoda, protože se mi to v krku deklovalo a nebyla jsem schopná to pozřít. Tak mi milé psyllium strašilo ve špajzu ještě hodně dlouho, než jsem se ho odhodlala znovu použít. Nyní si ho ale nemůžu vynachválit, při pečení drží těsto krásně pohromadě a dodává nám tolik potřebnou vlákninu :)

Meruňkové košíčky
(stačí na 12 košíčků)

Suroviny:

Košíčky:
200 gramů ovesných vloček
50 gramů kokosu
2 polévkové lžíce psyllia
1 polévková lžíce zlatých lněných semínek
200 ml kvalitního jablečného džusu (nemáme-li džus, můžeme nahradit 190 ml vody s 1 polévkovou lžící sirupu z agáve)

Náplň:
600 gramů meruněk
100 gramů rozinek
1 čajová lžička agaru v prášku
dle chuti libovolné sladidlo (ječný slad, rýžový slad, sirup z agáve,...)

Postup:
Košíčky:
  1. Ovesné vločky dejte do nožového mixéru a mixujte, dokud nebudete mít takovou hrubší ovesnou mouku. 
  2. Přisypte kokos a ještě promixujte společně. Vysypte rozmixované vločky s kokosem do mísy, přidejte 2 polévkové lžíce psyllia, 1 polévkovou lžíci zlatých lněných semínek, zamíchejte a zalijte jablečným džusem. Nechte asi patnáct minut odležet. 
  3. Poté hmotu pořádně rukama propracujte. Mělo by být vláčné a nemělo by se drobit. Pokud by se drobilo, přidejte ještě trochu džusu.
  4. Do formy na muffiny si vyskládejte papírové košíčky. 
  5. Hmotu si rozdělte na dvanáct částí a vmačkejte do formiček. Doporučuju ještě před upečením každý košíček vytáhnout, pečící papír odlepit od těsta a jakoby navolnit, aby se nám pak nestalo, že budeme jít košíčky s papírem :o
  6. Pečte na 180°C nějakých 20 - 30 minut.


Náplň:

  1. Meruňky omyjte, vypeckujte a nakrájejte. Dejte do hrnce a nechte zlehka dusit. 
  2. Rozinky propláchněte, přidejte k meruňkám a povařte spolu nějakých 15 minut. Šťáva z meruněk by se měla pomalu odpařovat a směs houstnout. 
  3. Po patnácti minutách ochutnejte. Kyselé? Hodně kyselé? Přidejte libovolné sladidlo. Já měla hodně kyselé, tak jsem přidávala asi tři velké lžíce ječného sladu.
  4. V trošce vody rozmíchejte 1 čajovou lžičku agaru a za stálého míchání nalijte do meruněk. Nechte minutku povařit a vypněte.
 Ještě horkou směs nalijeme do košíčků a necháme ztuhnout.




sobota 20. července 2013

Variace na Vichyssoise

Jaký to honosný název, že? Jedná se o tradiční francouzskou polévku, která má původ v lázních Vichy. Nyní v létě je úplně ideální, protože se většinou podává zastudena. Čte se asi jako višisoas a dáme-li polévce hezký český název, bude to jednoduše pórková polévka. Zklamání? Ne tak docela...

Tento tradiční recept můžeme ozdravit použitím bílých fazolí pro krémovou konzistenci (místo smetany) a také nahrazením klasických brambor sladkými. Polévka sice bude naoranžovělá a trochu nasládlá, ale i tak si jí zamilujete.

Sladké brambory neboli batáty
Hodně lidí si myslí, že batáty jsou jen brambory, které jsou oranžové. To jsou ale na omylu, jedná se totiž o úplně jinou rostlinnou čeleď (svlačcovité). Ve srovnání s klasickými bramborami obsahují batáty beta karoten, vitamín C a dokonce i více vlákniny. Batáty jsou tvořeny hlavně škrobem, který je velmi lehce štěpitelný a proto zklidňuje žaludek i střeva.

 
Klasické brambory
Ráda bych se na chvíli pozastavila nad klasickými bramborami. Vsadím se, že většina z vás považuje brambory za perfektní a zdravou potravinu, tak proč se jí vzdávat? Možná vaše kolena by mohla být tím důvodem... Brambory a ostatní lilkovité rostliny totiž obsahují alkaloidy - takové rostlinné jedy, které mohou spouštět řadu zdravotních problémů, mezi než patří i artritida.

Glykoalkaloidy, hlavně pak solanin obsažený v bramborách nejen, že způsobuje bolesti kloubů, ale také narušuje látkovou přeměnu vápníku v těle tím, že zabraňuje jeho vstřebávání a snižuje už tak nízkou hladinu vápníku u lidí s artritidou. Proč ten zlý solanin v bramborách je? Slouží jako přirozená ochrana hlíz, aby je neokusovali hlodavci. 

Lilkovité rostliny mohou dále zhoršovat např. ekzémy, cystitidu nebo lupénku. Do čeledi lilkovitých patří také rajčata, lilky, papriky a nebo třeba tabák. Vidíte, tabák. A protože patří tyto rostliny do jedné čeledi, je velmi malé množství nikotinu i v ostatních lilkovitých rostlinách, kterým se v angličtině říká "Nightshades" (noční stíny), protože mají schopnost růst v noci.

A něco málo k historii
Inkové upravovali brambory tak, že je nechali přes noc přejít mrazem a ve dne, když brambory rozmrzly, z nich šlapáním vytlačovali vodu, se kterou se odplavovaly již zmíněné jedovaté alkaloidy. Tento proces opakovali tak dlouho, dokud nebyly brambory suché jako korek. Poté je až na osm let uskladnili a až po opětovném namočení v čisté vodě se z nich staly hlízy vhodné pro konzumaci. 

Když byly brambory dovezeny do Evropy, nikdo pořádně nevěděl, jak je správně upravit. Už tenkrát byly považovány za příčinu mnoha nemocí a pěstovaly se spíše pro okrasu, v krajním případě jako krmivo pro dobytek. 

Čas brambor v Evropě nastal až ve třicetileté válce, když přišel hlad a neúroda. Brambory totiž rostou pod zemí, a tak nemohly být spáleny jako např. obilí. Zajímavé také je, že třeba Marie Terezie nebo Ludvík XVI. nechali bramborová pole naoko hlídat vojáky, aby přesvědčili prosté lidi, že jde o něco vyjímečně dobrého. 

Největším "pomocníkem" v šíření brambor ale opravdu byl hladomor, bída, války a neúroda. Právě díky nenáročnosti pěstování zažily brambory v této době rozmach a konzumace brambor je oblíbená dodnes. Bohužel, návod na správné použití brambor ale zůstal někde u Inků...

Když si občas přeci jen budete chtít pochutnat na bramborách, pečlivě odstraňtě všechny klíčky i veškeré zelené části brambor. Brambory uvařte s dostatečným množstvím kmínu, který solanin částečně neutralizuje. A vodu, ve které se brambory vařily, raději vylejte.


Variace na Vichyssoise
inspirace zde

Suroviny:
3 pórky
4 střední batáty
150 gramů suchých bílých fazolí / 340 gramů uvařených
5 stroužků česneku
cca 1,5 l zeleninového vývaru nebo vody
1 citrón
2 polévkové lžíce oleje
sůl
1/4 čajové lžičky kurkumy
kayenský pepř
opražená dýňová a slunečnicová semínka na posypání (nemusí být)

Postup:
  1. Pokud nemáte fazole již uvařené, je dobré začít jejich přípravou. Nezapomeňte je alespoň osm hodin nechat namočené, poté vylít máčecí vodu, propláchnout, zalít novou vodou a uvařit. 
  2. U pórku odkrojte spodní část s kořeny a tuhé zelené části. Pórek si nařízneme podélně a řádně propláchneme. Poté nechte odkapat a nakrájejte. 
  3. Do většího hrnce dejte asi dvě polévkové lžíce oleje. Když je rozpálený, přidejte 1/4 čajové lžičky kurkumy, špetku kayenského pepře a asi 1 čajovou lžičku soli. Přisypejte nakrájený pórek a duste do změknutí - asi tak pět minut. Poté přidejte rozmačkaný česnek.
  4. Batáty si oloupejte a nakrájejte na kostičky. Mezitím si za občasného míchání ve vedlejším hrnci ohřejte vývar nebo vodu a když je horký, přilejte ho k batátům s pórkem a asi 15 minut zlehka vařte. Po patnácti minutách přidejte bílé fazole a nechte ještě dalších pět minut vařit.
  5. Sundejte hrnec z plotny a ponorným mixérem mixujte dokud nebudete mít hladkou krémovou konzistenci. Přidejte šťávu z jednoho citrónu a podle chuti sůl.
  6. Nechte vychladnout a podávejte s opraženými semínky.
P.S. Polévka se sice tradičně podává studená, ale je moc dobrá i teplá :)

Zdroje: